Třetí příběh o Guybrushi Threepwoodovi přináší nový grafický styl a zjednodušení uživatelského rozhraní. Otázkou ale je, jestli hra dokáže zaujmout svým příběhem.
A rovnou si kladně odpovím. Už z intra je jasné, že si autoři udrželi svůj smysl pro humor, vtípky působí někdy absurdně trapně, ale já si nemůžu pomoct, mně to k Monkey Islandu prostě sedí. Stejně jako podivné ale přitom legrační postavy, jako lebka Murray, piráti kadeřníci či můj oblíbený prodejce Stan, který si tentokrát rozjel business v pojišťovnictví s kanceláří přímo v hrobce.
Při hraní jsem se dobře bavil. Některá řešení byla podivná, třeba pašování zlatého zubu ve žvýkačce, jiná zase nechutná, jako způsob získání mapy. Další situace byly samy o sobě zábavné, jako zpěv pirátů na palubě lodi, falešný konec či katapultování mrtvoly. Došlo i na návrat soubojů pomocí urážek, avšak porážka kapitána Rottinghama nebyla zrovna jednoduchou záležitosti.
A když zmiňuji obtížnost, musím se bez okolků přiznat, že jsem se musel koukat do návodu až příliš často. Ať už například kvůli jednomu pixel huntingu, či občas až šíleným postupům.
Grafický styl je tentokrát o dost jiný než u prvních dílů, zvláště když jsem si celkem oblíbil ten z remasterů. Chvíli jsem si tak musel zvykat, ale po čase jsem si tu ručně kreslenou grafiku celkem oblíbil.
Celkově jsem se hrou spokojený, avšak o něco méně než u předchozích dvou. Tak trochu mi tu chybělo vysvětlení konce druhého dílu, či nějaké navázání na danou scénu. Tak jako tak se moc těším na další díl.
A rovnou si kladně odpovím. Už z intra je jasné, že si autoři udrželi svůj smysl pro humor, vtípky působí někdy absurdně trapně, ale já si nemůžu pomoct, mně to k Monkey Islandu prostě sedí. Stejně jako podivné ale přitom legrační postavy, jako lebka Murray, piráti kadeřníci či můj oblíbený prodejce Stan, který si tentokrát rozjel business v pojišťovnictví s kanceláří přímo v hrobce.
Při hraní jsem se dobře bavil. Některá řešení byla podivná, třeba pašování zlatého zubu ve žvýkačce, jiná zase nechutná, jako způsob získání mapy. Další situace byly samy o sobě zábavné, jako zpěv pirátů na palubě lodi, falešný konec či katapultování mrtvoly. Došlo i na návrat soubojů pomocí urážek, avšak porážka kapitána Rottinghama nebyla zrovna jednoduchou záležitosti.
A když zmiňuji obtížnost, musím se bez okolků přiznat, že jsem se musel koukat do návodu až příliš často. Ať už například kvůli jednomu pixel huntingu, či občas až šíleným postupům.
Grafický styl je tentokrát o dost jiný než u prvních dílů, zvláště když jsem si celkem oblíbil ten z remasterů. Chvíli jsem si tak musel zvykat, ale po čase jsem si tu ručně kreslenou grafiku celkem oblíbil.
Celkově jsem se hrou spokojený, avšak o něco méně než u předchozích dvou. Tak trochu mi tu chybělo vysvětlení konce druhého dílu, či nějaké navázání na danou scénu. Tak jako tak se moc těším na další díl.
