Terminátora jsem měl vždycky moc rád. Jako desetiletý jsem hlavně dvojku sjížděl snad každý týden na VHS kazetě po škole. Hlášky z původního dabingu jsem tenkrát uměl nazpaměť. To je asi ten důvod, že nový dabing nedokážu vydýchat a v dnešní době si pustím radši originál. A to je asi ten důvod proč se mi Terminator: Resistance tak líbí. Za svůj vzor si bere prostřihy z budoucnosti z prvních dvou dílů. Zachovává jejich hutnou atmosféru. V potaz ještě bere třetí díl, zatímco Terminator: Salvation jako kdyby vůbec neexistoval. Je to přesně to, co všichni zarytí nostalgici chtějí a kvůli tomu je to tak dobrý.
Atmosféra je fakt boží. Víc terminátorská ani nemůže být. Všude spoušť a zkáza. Zkázu zdůrazňují ikonické hudební melodie. Stroje číhají všude a rozdat si to na začátku na férovku třeba s T-800 není moc dobrý nápad. Mnohem lepší je útočit na ně ze zálohy nožem, počkat si, až budou procházet kolem zásobníku plazmy nebo hackovat strážní věže, které pak odvedou práci za vás. Otevřené lokace se dají také jen v tichosti proplížit, splnit hlavní úkoly a zmizet. To ale nebyl můj styl. Jakmile jsem na mapě neprolezl každý kout a nezničil každý stroj, tak jsem neměl pokoj.
Od začátku jsem cílil na co největší přísun zkušenostních bodů. Těšil jsem se, že otevřu úplně všechny perky. Jaké bylo pak mé rozladění, když jsem zjistil, že zde existuj strop zkušenostních bodů. Že je perky potřeba více vybírat. Že můj strop nastal někde ve dvou třetinách hry. Že nemá vůbec cenu investovat body do perku na přidávání více zkušenostních bodů. RPG systém zde má velké rezervy. Stejně tak systém craftění. Je pěkné, že to jde. Když se ale všechno potřebné stejně válí na zemi nebo u nepřátel, není to k životu až tak potřebné.
Převládala ale radost z prozkoumávání okolí a kocháních se hezkou, trochu stylizovanou grafikou. Některé zdánlivé nejasnosti lze eliminovat vyšší obtížností. Opravdu doporučuji hrát vyšší obtížnost než normal. Hra se tím stává mnohem více smrtící a nemilosrdnou. Pak je to teprve ten boj o přežití jaký jsem si představoval z filmů. Chce to pak ještě víc taktizovat, klást pasti, využívat prostředí a promyslet si každý výpad. Když už dojde na vyloženě akční části, tak hra také nezklame. Pocit ze střelby je zde výborný.
I kdyby některé nedomyšleností někoho mohli odrazovat, tak minimálně příběh za to stojí. Takhle mělo vypadat pokračování Terminátora 3. Možná trochu zamrzí nízká motivace ke znovu hraní. Škoda, že nenabízí nějaké zásadní rozhodnutí i když je ve hře celkem dost dialogů. Ani k získání platinové trofeje nepotřebujete nic víc než normálně hrát a hru dohrát klidně na nejlehčí obtížnost.
Herní výzva 2024
"Láska nebeská"
Atmosféra je fakt boží. Víc terminátorská ani nemůže být. Všude spoušť a zkáza. Zkázu zdůrazňují ikonické hudební melodie. Stroje číhají všude a rozdat si to na začátku na férovku třeba s T-800 není moc dobrý nápad. Mnohem lepší je útočit na ně ze zálohy nožem, počkat si, až budou procházet kolem zásobníku plazmy nebo hackovat strážní věže, které pak odvedou práci za vás. Otevřené lokace se dají také jen v tichosti proplížit, splnit hlavní úkoly a zmizet. To ale nebyl můj styl. Jakmile jsem na mapě neprolezl každý kout a nezničil každý stroj, tak jsem neměl pokoj.
Od začátku jsem cílil na co největší přísun zkušenostních bodů. Těšil jsem se, že otevřu úplně všechny perky. Jaké bylo pak mé rozladění, když jsem zjistil, že zde existuj strop zkušenostních bodů. Že je perky potřeba více vybírat. Že můj strop nastal někde ve dvou třetinách hry. Že nemá vůbec cenu investovat body do perku na přidávání více zkušenostních bodů. RPG systém zde má velké rezervy. Stejně tak systém craftění. Je pěkné, že to jde. Když se ale všechno potřebné stejně válí na zemi nebo u nepřátel, není to k životu až tak potřebné.
Převládala ale radost z prozkoumávání okolí a kocháních se hezkou, trochu stylizovanou grafikou. Některé zdánlivé nejasnosti lze eliminovat vyšší obtížností. Opravdu doporučuji hrát vyšší obtížnost než normal. Hra se tím stává mnohem více smrtící a nemilosrdnou. Pak je to teprve ten boj o přežití jaký jsem si představoval z filmů. Chce to pak ještě víc taktizovat, klást pasti, využívat prostředí a promyslet si každý výpad. Když už dojde na vyloženě akční části, tak hra také nezklame. Pocit ze střelby je zde výborný.
I kdyby některé nedomyšleností někoho mohli odrazovat, tak minimálně příběh za to stojí. Takhle mělo vypadat pokračování Terminátora 3. Možná trochu zamrzí nízká motivace ke znovu hraní. Škoda, že nenabízí nějaké zásadní rozhodnutí i když je ve hře celkem dost dialogů. Ani k získání platinové trofeje nepotřebujete nic víc než normálně hrát a hru dohrát klidně na nejlehčí obtížnost.
Herní výzva 2024
"Láska nebeská"
Pro: bere si za vzor první dva filmy na které odkazuje, perfektní atmosféra, skvělé příběhové provázání s první filmovou trilogií, z laserových samopalů se ve hrách zase tak často nestřílí
Proti: nedomyšlené sbírání zkušeností, nízká motivaci ke znovuhratelnosti