Už z pěkného DF videa jsem předpokládal, že se mi druhý Outcast bude líbit. V první řadě je skoro neuvěřitelné, že vůbec vznikl. Z první hry se stala klasika, ale při vývoji sequelu studio zbrankrotovalo a zavřelo krám. O dekádu později kickstarter remaku, nevybral cílovou částku. O pár let později díky zafinancování Big Benem stejně vyšel (a byl vcelku povedený), ale komerčně naprostý propadák. A stejně to neznamenalo konec. Yvesu Groletovi se nějak podařilo přesvědčit THQ Nordic, že druhý díl je dobrý nápad. Sestavil nový Appeal, dal se do práce, a o čtyři roky později to tu máme. A opět je to komerční průšvih.
Zaslouženě? Dle mého ne. S middle-aged navrátilcem Cutterem jsem strávil dost příjemných 40 hodin. Nově ho dabuje sympaťák Luke Roberts (např. Black Sails) a jeho smysl pro humor a popkulturní reference mi sedly. Od Talanských Yodů (zaměňte si Y za G) dostal při svém návratu na Adelphu do vínku nesmrtelnost a schopnost mluvit jejich jazykem (byť my hráči slyšíme angličtinu), což v praxi znamená možná až příliš "lidsky familiérní" dialogy, v nichž je přitom spousta nedorozumění, protože Talani nechápou Cutterovy idiomy (o popkultuře nemluvě). Cutter zde tedy cestuje po Adelphě, pomáhá Talanům s jejich problémy (odbojem proti lidem, organizování sexuálního festivalu, výchovou létajících velryb..), prozkoumává si Adelphu a když je chuť, občas splní nějaký ten open world filler. Tu mimozemskou velrybu si lze mimochodem osedlat.
Nesmrtelnost zde pak hraje roli v příběhu, ale do samotné hratelnosti se paradoxně nepropisuje (při smrti následuje reload). Příběh samotný mě vcelku bavil, ale má jednu podstatnou nevýhodu pro pamětníky první hry - zpětně poněkud mění vztah Cuttera a Marion, až to zavání retconem - tohle jsem od tvůrců moc nepochopil. Já jedničku (resp. její remake) dohrál jen jednou a příliš si z jejího děje nepamatoval, takže mě tenhle aspekt děje mírně rozladil až po dohrání, při pročítání děje první hry. Pak mě ještě mrzela druhá věc, že vlastně to centrální mystérium (kdo jsou oni Yods, jak oživili Cuttera..?) není nijak objasněno (ani náznakem). Ale to je vlastně asi dobře.
Nicméně, i přes týto výtky dávám vysoké hodnocení a nějaký důvod pro to asi bude. Velmi mě totiž bavil samotný pobyt na Adelphě. Ta je zde tentokrát zkonstruována jako jedna souvislá mapa s ohromným důrazem na vertikalitu (a slovo ohromný ji místy ne zcela vystihuje). Jsou zde krásné pralesy, vesničky, mimozemské ruiny, pouště, horské průsmyky, všechno je to podkresleno dokonale atmosférickou hudbou od navrátilce Lennie Moorea a Cutter má nově k dispozici jetpack, kterým se dá skákat i létat, na zemi, pod vodou či vzduchem, podle úrovně odemčených upgradů. To je vůbec aspekt který stojí za zmínku, progrese je tu dost příjemná a hratelnost je každou chvíli osvěžena novou dovedností již si Cutter může odemknout. Souboje proti fauně Adelphy a robotickým pomocníkům lidí se tu vedou pistolí a puškou, z nichž obě se dají diametrálně měnit v závislosti na instalovaných modulech, jichž je několik desítek. Je možné z nich udělat brokovnici, nebo třeba tesla coil kombinovaný s granátometem. Je ale trochu škoda, že souboje nejsou nijak zvlášť taktické, na střední obtížnost je hra dost snadná a už se zde ani nemůže stát, že by Cutter třeba omylem zastřelil civilistu - bojové zóny jsou od civilních dost strikně odděleny.
I když to dle komerčního neúspěchu vypadá, že Nový Začátek bude zároveň Definitivní Konec, tak jsem rád že vznikl. Bylo to sympatické dobrodružství. A kdo ví, třeba Grolet dokáže nemožné potřetí.
Fotoalbum
Zaslouženě? Dle mého ne. S middle-aged navrátilcem Cutterem jsem strávil dost příjemných 40 hodin. Nově ho dabuje sympaťák Luke Roberts (např. Black Sails) a jeho smysl pro humor a popkulturní reference mi sedly. Od Talanských Yodů (zaměňte si Y za G) dostal při svém návratu na Adelphu do vínku nesmrtelnost a schopnost mluvit jejich jazykem (byť my hráči slyšíme angličtinu), což v praxi znamená možná až příliš "lidsky familiérní" dialogy, v nichž je přitom spousta nedorozumění, protože Talani nechápou Cutterovy idiomy (o popkultuře nemluvě). Cutter zde tedy cestuje po Adelphě, pomáhá Talanům s jejich problémy (odbojem proti lidem, organizování sexuálního festivalu, výchovou létajících velryb..), prozkoumává si Adelphu a když je chuť, občas splní nějaký ten open world filler. Tu mimozemskou velrybu si lze mimochodem osedlat.
Nesmrtelnost zde pak hraje roli v příběhu, ale do samotné hratelnosti se paradoxně nepropisuje (při smrti následuje reload). Příběh samotný mě vcelku bavil, ale má jednu podstatnou nevýhodu pro pamětníky první hry - zpětně poněkud mění vztah Cuttera a Marion, až to zavání retconem - tohle jsem od tvůrců moc nepochopil. Já jedničku (resp. její remake) dohrál jen jednou a příliš si z jejího děje nepamatoval, takže mě tenhle aspekt děje mírně rozladil až po dohrání, při pročítání děje první hry. Pak mě ještě mrzela druhá věc, že vlastně to centrální mystérium (kdo jsou oni Yods, jak oživili Cuttera..?) není nijak objasněno (ani náznakem). Ale to je vlastně asi dobře.
Nicméně, i přes týto výtky dávám vysoké hodnocení a nějaký důvod pro to asi bude. Velmi mě totiž bavil samotný pobyt na Adelphě. Ta je zde tentokrát zkonstruována jako jedna souvislá mapa s ohromným důrazem na vertikalitu (a slovo ohromný ji místy ne zcela vystihuje). Jsou zde krásné pralesy, vesničky, mimozemské ruiny, pouště, horské průsmyky, všechno je to podkresleno dokonale atmosférickou hudbou od navrátilce Lennie Moorea a Cutter má nově k dispozici jetpack, kterým se dá skákat i létat, na zemi, pod vodou či vzduchem, podle úrovně odemčených upgradů. To je vůbec aspekt který stojí za zmínku, progrese je tu dost příjemná a hratelnost je každou chvíli osvěžena novou dovedností již si Cutter může odemknout. Souboje proti fauně Adelphy a robotickým pomocníkům lidí se tu vedou pistolí a puškou, z nichž obě se dají diametrálně měnit v závislosti na instalovaných modulech, jichž je několik desítek. Je možné z nich udělat brokovnici, nebo třeba tesla coil kombinovaný s granátometem. Je ale trochu škoda, že souboje nejsou nijak zvlášť taktické, na střední obtížnost je hra dost snadná a už se zde ani nemůže stát, že by Cutter třeba omylem zastřelil civilistu - bojové zóny jsou od civilních dost strikně odděleny.
I když to dle komerčního neúspěchu vypadá, že Nový Začátek bude zároveň Definitivní Konec, tak jsem rád že vznikl. Bylo to sympatické dobrodružství. A kdo ví, třeba Grolet dokáže nemožné potřetí.
Fotoalbum
