Literární díla Franze Kafky patří mezi jedny z nejlepších knížek, co jsem četl. Kafkova díla nám umožňují nahlédnout do krátkého a srdcervoucího života tohoto spisovatele. Kafkovy postavy jsou obrazem autora samého. Charaktery plné defétismu, melancholie, zklamání, naděje a zoufalství, patří mezi ty, jež charakterizují díla Franze Kafky.

Když jsem se dočetl, že existuje hra, která se inspirovala Franzem Kafkou a jeho literárními díly, musel jsem si ji zahrát. Očekával jsem, že se jedná o hru, která se inspiruje motivy a zápletkami Kafkových děl. Ve finále jsem dostal nuznou videoherní adaptaci literárních děl Franze Kafky, která se snaží o to, aby hráči sympatizovali s tragickým životem tohoto světoznámého spisovatele. Kdybych neznal Kafku a jeho díla, nevěděl bych, o kom a o čem ta hra má vůbec být. Lidé, kteří Kafku neznají, si z hry odnesou jen to, že to byl nějaký spisovatel, který něco napsal, a život k němu nebyl moc milý.

Literární dílo Proměna je jedno z nejvýraznějších a nejoblíbenějších Kafkových děl, ale v této hře se nenachází. Na Proměně je nejvíce vidět Kafkův vztah k rodině, jeho strach, emoce a z celého díla je cítit melancholie nad osudem protagonisty. Místo Proměny tu máme Dopisy otci. Kraťoučký level, jež není oficiálním Kafkovým dílem. Alternativní volby, které jednotlivé levely nabízejí, ničemu nepomáhají. Charles Games mělo možnost každý level ozvláštnit, ale této šance nevyužilo. Gameplay se časem omrzí a tvůrcům mohu poděkovat za krátkost této hry, jelikož bych si tímto paskvilem nechtěl ničit nervy.

Playing Kafka je ve finále ambiciózní projekt, který nemá co nabídnout. Hra se utápí v kaluži nedomyšlených a nevyužitých nápadů. Dokonce i prezentace studenta základní školy na téma „Franz Kafka a jeho díla“ (celá zkopírovaná z Wikipedie) mi řekne víc než tato "hra", kterou si Charles Games pro hráče připravilo. Na hře by se dalo více zapracovat, jelikož potenciál má. Finální výsledek působí jako ubohé demo, které neví, čím chce vlastně být.