Herní výzva 2024 – 2. Láska nebeská (Hardcore)
Málokterá česká hra zaujala svět tak jako Mafia: The City of Lost Heaven. Příběh jako vystřižený z Chicaga ve 30. letech minulého století plný alkoholu, moci, zbraní, přátel a zrady. K tomu všemu navíc otevřený svět a skvělý dabing. Jak působí Mafia dnes po více než 20 letech?
Skvěle. Stále se jedná o pecku, která v našich končinách nemá konkurenta a i přes své stáří působí parádně a nadchne každého, kdo s ní neměl doposud zkušenost (pokud někdo takový vůbec je). Příběh stále působí skvěle a až přes nějaké drobné odchylky nebo nelogičnosti (přeci jen z mého pohledu záměna drog a diamantů z Definitivní edice dává větší smysl) drží hráče v napětí a dokáže probudit emoce i když zná takřka zpaměti každou repliku.
Tím se dostáváme k dabingu, který je plný známých hlasů, z nichž jsou mnozí bohužel již po smrti. I tak je to důvod proč doposud mám vlastně herce Marka Vašuta docela rád a na jeho z mého pohledu památné „Do prdele“ vzpomenu pokaždé, když ho někde vidím. Nejsem žádný odborník na dabing a podobné záležitosti, pro mě hraje prim přirozenost, a to splňuje v případě první Mafia dokonale. Samotná hratelnost je na velmi vysoké úrovni. Dopravní prostředky s porovnáním tehdejšího 3. dílu série GTA, nebo vlastně i skoro každého dalšího pokračování, vychází rozhodně jako vítěz. K tomu všemu dobová hudba. Manipulace se zbraní je také propracované do detailů a okamžitá smrt po zásahu brokovnicí jen podporuje snahu o realističnost.
Náplně misí patří z většiny mezi velmi povedené, některé jsou možná až trošku zdlouhavé (taxi, mise v přístavu). Rozšiřující režim v podobě volné jízdy je jen milé rozšíření a epilog v podobě extrémní jízdy je už spíše komické završení jedné skvělé hry, která si v mnoha ohledech dělá srandu sama ze sebe. Nejedná se z mého pohledu o nijak zvlášť povedenou část, ale i ta má spoustu fanoušků (i přes nedostatky se jedná o mnohem povedenější režim než veškerá DLC k pokračování Mafia II). I po letech se jedná o neotřelou klasiku, která zabaví a nepustí a do samého konce. Auta, zbraně, postavy, příběh vše je na stále velmi vysoké úrovni stejně jako před lety. Legenda tak zůstává legendou a i přes veškerou snahu nevzniklo na našem území nic povedenějšího. A to že pokusů, ani ne tolik špatných, už bylo…
Hodnocení: 100 %
Málokterá česká hra zaujala svět tak jako Mafia: The City of Lost Heaven. Příběh jako vystřižený z Chicaga ve 30. letech minulého století plný alkoholu, moci, zbraní, přátel a zrady. K tomu všemu navíc otevřený svět a skvělý dabing. Jak působí Mafia dnes po více než 20 letech?
Skvěle. Stále se jedná o pecku, která v našich končinách nemá konkurenta a i přes své stáří působí parádně a nadchne každého, kdo s ní neměl doposud zkušenost (pokud někdo takový vůbec je). Příběh stále působí skvěle a až přes nějaké drobné odchylky nebo nelogičnosti (přeci jen z mého pohledu záměna drog a diamantů z Definitivní edice dává větší smysl) drží hráče v napětí a dokáže probudit emoce i když zná takřka zpaměti každou repliku.
Tím se dostáváme k dabingu, který je plný známých hlasů, z nichž jsou mnozí bohužel již po smrti. I tak je to důvod proč doposud mám vlastně herce Marka Vašuta docela rád a na jeho z mého pohledu památné „Do prdele“ vzpomenu pokaždé, když ho někde vidím. Nejsem žádný odborník na dabing a podobné záležitosti, pro mě hraje prim přirozenost, a to splňuje v případě první Mafia dokonale. Samotná hratelnost je na velmi vysoké úrovni. Dopravní prostředky s porovnáním tehdejšího 3. dílu série GTA, nebo vlastně i skoro každého dalšího pokračování, vychází rozhodně jako vítěz. K tomu všemu dobová hudba. Manipulace se zbraní je také propracované do detailů a okamžitá smrt po zásahu brokovnicí jen podporuje snahu o realističnost.
Náplně misí patří z většiny mezi velmi povedené, některé jsou možná až trošku zdlouhavé (taxi, mise v přístavu). Rozšiřující režim v podobě volné jízdy je jen milé rozšíření a epilog v podobě extrémní jízdy je už spíše komické završení jedné skvělé hry, která si v mnoha ohledech dělá srandu sama ze sebe. Nejedná se z mého pohledu o nijak zvlášť povedenou část, ale i ta má spoustu fanoušků (i přes nedostatky se jedná o mnohem povedenější režim než veškerá DLC k pokračování Mafia II). I po letech se jedná o neotřelou klasiku, která zabaví a nepustí a do samého konce. Auta, zbraně, postavy, příběh vše je na stále velmi vysoké úrovni stejně jako před lety. Legenda tak zůstává legendou a i přes veškerou snahu nevzniklo na našem území nic povedenějšího. A to že pokusů, ani ne tolik špatných, už bylo…
Hodnocení: 100 %
Pro: Příběh, hratelnost, zbraně, dobová hudba, rozšiřující režimy, dabing.
Proti: Ne tolik povedený režim extrémní jízdy, některé zdlouhavé úkoly.