Pokud hledáte hru na letní dovolenou či prázdniny, tak je King Arthur: Knight's Tale (KA:KT) takřka ideální. Vyniká gotickou atmosférou (trochu podobnou Disciples 2), jež vás chytí za srdce hned od počátku. Bohužel i ta mlha a skvělý hlavní hudební motiv se časem ohrají, neb jsou stejně repetitivní jako gameplay samotný. Byla by to skvělá hra někam na pláž či na lehátko na chalupě. Ale to by musela být uzpůsobená pro tablety.

Do ruky dostane oživeného Mordreda, který se vlivem událostí a jejich nepředvídatelných konsekvencí stane hlavním „hrdinou“. Naopak za všemi současnými problémy Avalonu stojí Artuš, kterému se to celé trochu pomíchalo.

Najdete tu celkem funkční systém několika classů, jež mají ucházející variabilitu, byť by to mohlo být i lepší (více funkční „taunt“ u tanka by se například hodil). V rámci „morality“ se pak pohybujete po dvou osách v jednom ze čtyř předdefinovaných kvadrantů. Tyranie/Spravedlnost je jedna osa. Křesťanství/Pohanství pak druhá. Prakticky nemá smysl si ale svůj směr rozmyslet, neboť bodů morality je málo a sotva tak stačí.

Tady bych měl i další výtku. Nejdříve jsem zkoušel hrát za loženého křesťansko-spravedlivého dobráka. Nicméně dialogy a animace se nemění a Mordred se v nich stále chová jako pragmatický tyran. Vyloženě mě to rušilo při hraní za „napraveného zloduha“. Dalším problémem bylo, že takto zvolená cesta směřuje k boostu celé party, která se tak může bez obav vrhnout do davu nepřátel a postupně je pižlat. Což trvá zbytečně dlouho. Opravdu tak doporučuji spíše zvolit druhý nejpoužívanější kvadrant. Tedy tyranii-pohanství. Ten se soustřední naopak na prokletí (debuff místo buff) a poškození. Souboje jsou tak v pozdějších fázích citelně rychlejší.

Proč je ale potřeba souboje urychlovat, když je na nich hra postavená? Dovedností není ani v konečné fázi hry tolik a souboje se tak ohrají. Používáte stále stejné a ve velmi podobném pořadí. Moderní XCOM 2 jsem nehrál. Vlivem některých velmi podobných grafických fičur je s ním KA:KT občas srovnáván, což je ale pravděpodobně velmi zavádějící. KA:KT bude v posledku o dost prostší hra v rámci výstavby „základny“ (Kamelotu) i misí samotných.

Další výtka se pak týká sbírání předmětů a schovaných pokladů v rámci jednotlivých misí. Tahle mechanika je naprosto nezábavná, zdržující a zbytečná. Musíte kvůli ní prošmejdit celou mapu u hry, která není na takový „explore“ stavěná. Plocha terénu je víceméně stále rovná. A tak jen odhalujete zbývající „fog of war“ a klikáte na zvýrazněné kostry (aj.) na zemi. Do hry to nic skutečně zábavného nepřináší a bylo by bývalo lepší, kdybyste „odměny“ dostávali automaticky po skončení „mise“.

Problémem je i nedostatečný nápad drtivé většiny misí. Občas se najdou světlé výjimky. Což se mi ale poštěstilo až u druhého hraní za „zloduchy“, které nabízí například plenění a vyvražďování křesťanských vesnic či ke konci i souboje s bývalými hrdinskými světlonoši Kamelotu. Základ hraní je tedy stále chození od jednoho souboje k druhému. Ale alespoň vám to hra občas trochu okoření. Obdobně jen velmi hrubě vykreslení jsou i družníci. Což je obrovská škoda i vzhledem k tomu, jak krásné mají "portréty". 


U KA:KT jsem nakonec vydržel. Byť jsem si musel dát vícero delších přestávek. Setrval jsem hlavně kvůli atmosféře a settingu. A rovněž jsem po té časové investici chtěl vidět konec (který přichází po cca devadesáti či sto hodinách hraní). Hru mohu doporučit. Ale pouze ve slevě do nějakých patnácti EUR. A pouze pokud přijmete, že nejde o 3A titul a tomu uzpůsobíte také své nároky.