Myslel jsem si, že pokračování Valiant Hearts bude jasnou trefout do černého. První díl je jednou z mých oblíbených her, která na mě zapůsobila unikátním ztvárněním a skvělou atmosférou. Pamatuji si, že v roce 2014 byla všude a hodně se o ní mluvilo. Nový díl, který dorazil téměř 10 let poté, však zvláštně vyšuměl. Ptal jsem se, sám sebe, proč.

Důvodů může být hned několik. Možná je to původním vydáním pouze na mobilní zařízení pro Netflix, možná se změnila doba a o takovéto hry není zájem, a možná je to tím, že v dnešní době očekáváme, že pokračování bude daleko větší, nebo minimálně stejně velké.

Pravdou je, že dostanete zážitek téměř na chlup stejný jako v prvním díle. Zasazení logické plošinovky do období první světové války je stále ojedinělým zážitkem, ale herní mechanismy se od prvního dílu nikam neposouvají. Dostanete tudíž další porci toho samého. Příběh navazuje na děj první dílu, ale s novými postavami se nestačíte moc sžít, jelikož herní doba se zastaví cca na třech hodinách, což je pro představu cca polovina prvního dílu. Celé to vlastně působí jako taková bonusová episoda "Jak to vlastně dopadlo" a fanservis pro fanoušky.

Nemůžu říct, že bych se při hraní nudil. Opět jsem se i něco nového dozvěděl o historii a takových her je vlastně zatraceně pomálu. Na druhou stranu toto pokračování ani zdaleka nedostálo prvnímu dílu, což je strašná škoda. Očekávání byla asi až příliš vysoko a hra vám skončí dřív, než skoro začne. To mě prostě hrozně mrzí.