It takes two jsem si dlouho chtěl zahrát, ale neměl jsem bohužel s kým. Od prvních recenzí bylo jasné, že jde o výjimečné dílo a tak jsem doufal, že se k tomu dostanu. Až teď skoro tři roky do vydání jsem našel koop partnerku, se kterou jsme se do hraní pustili.
Příběh je triviální, rodiče se hádají a chtějí rozvod, dcera se jim v tom snaží zabránit a nějak je prokleje, rodiče se změní na hadrové nebo jaké malé postavičky a musí se spoluprací při řešení problémů znovu sblížit. Jediná dobrá příběhová věc je kniha/psycholog Dr.Hakim. Hlavní postavy jsou vlastně celkem otravné, ale naštěstí příběh zde není rozhodně na prvním místě.
Zmenšení rodiče se pohybují po lokacích v domě a blízkém okolí (sklep, dětský pokoj, půda, zahrada, dutý strom apod.), které jsou graficky nádherné, výrazně barevné. V každé lokaci dostanou postavy nějaké schopnosti (např. jeden střílí hřebíky a druhá využívá kladivo k přesunu po stěnách, jindy má postava magnet s plusovým pólem a druhá s minusovým) , každá jinou, které jsme používali třeba hodinka a půl a pak už se nikdy neopakovaly. Hra za každou postavu je většinou dost odlišná a určitě stojí za to si dát dva průchody za různé postavy. Josef Fares a jeho tým se tady úplně urvali ze řetězu a hra střílí na hráče jeden perfektní nápad za druhým a věřím, že jiné firmy by klidně dokázali vzít dva tři tyhle nápady a roztáhnout je do celé hry. Tady bych řekl, že jich je určitě přes deset a většina byla velmi zábavná (moc mě nebavil v podstatě jenom vesmírný/hvězdný level). Pokud už jsme si chtěli někdy odpočinout od kooperace, tak v hra nabízí velkou spoustu miniher proti sobě (šachy, střelby na cíle, koulování, závod na sněhu a mnoho dalších), kde se dá taky utopit velké množství času a to jsme neobjevili zdaleka všechny.
Hra není náročná, na nějaký delší zásek si nepamatuju, ale je překvapivě dost dlouhá, čekal jsem něco jako sedm osm hodin, ale nakonec jsme hru dokončili za něco mezi 16-18 hodinami. Je to jednoznačně nejlepší coop hra, moc jsem jich nehrál, ale i tak snadno vystřídala na trůnu vynikající Overcooked a pro kohokoliv kdo má s kým hru hrát nemůžu jinak než doporučit všemi deseti.
Příběh je triviální, rodiče se hádají a chtějí rozvod, dcera se jim v tom snaží zabránit a nějak je prokleje, rodiče se změní na hadrové nebo jaké malé postavičky a musí se spoluprací při řešení problémů znovu sblížit. Jediná dobrá příběhová věc je kniha/psycholog Dr.Hakim. Hlavní postavy jsou vlastně celkem otravné, ale naštěstí příběh zde není rozhodně na prvním místě.
Zmenšení rodiče se pohybují po lokacích v domě a blízkém okolí (sklep, dětský pokoj, půda, zahrada, dutý strom apod.), které jsou graficky nádherné, výrazně barevné. V každé lokaci dostanou postavy nějaké schopnosti (např. jeden střílí hřebíky a druhá využívá kladivo k přesunu po stěnách, jindy má postava magnet s plusovým pólem a druhá s minusovým) , každá jinou, které jsme používali třeba hodinka a půl a pak už se nikdy neopakovaly. Hra za každou postavu je většinou dost odlišná a určitě stojí za to si dát dva průchody za různé postavy. Josef Fares a jeho tým se tady úplně urvali ze řetězu a hra střílí na hráče jeden perfektní nápad za druhým a věřím, že jiné firmy by klidně dokázali vzít dva tři tyhle nápady a roztáhnout je do celé hry. Tady bych řekl, že jich je určitě přes deset a většina byla velmi zábavná (moc mě nebavil v podstatě jenom vesmírný/hvězdný level). Pokud už jsme si chtěli někdy odpočinout od kooperace, tak v hra nabízí velkou spoustu miniher proti sobě (šachy, střelby na cíle, koulování, závod na sněhu a mnoho dalších), kde se dá taky utopit velké množství času a to jsme neobjevili zdaleka všechny.
Hra není náročná, na nějaký delší zásek si nepamatuju, ale je překvapivě dost dlouhá, čekal jsem něco jako sedm osm hodin, ale nakonec jsme hru dokončili za něco mezi 16-18 hodinami. Je to jednoznačně nejlepší coop hra, moc jsem jich nehrál, ale i tak snadno vystřídala na trůnu vynikající Overcooked a pro kohokoliv kdo má s kým hru hrát nemůžu jinak než doporučit všemi deseti.
Sniper Elite 4
Pro: grafika, obrovské množství originálních nápadů, znovuhratelnost
Proti: otravní hlavní hrdinové