Když jsem byl malý kluk, stavění z lega bylo mou oblíbenou zábavou. S legem si rád hraji i dnes se svými dětmi. Ale hrát videohru, kde je celý svět postavený z lega? To je pro mě premiéra. Jako první lego titul jsem si vybral Jurský park, kde se odehrává děj z prvních čtyř filmů, které jsem doposud neviděl, protože mě tehdejší devadesátkový boom s dinosaury zcela minul. Pro možnost porovnávání jsem však svůj filmový rest napravil.
První pocity z hraní byly takové, že jsem moc nevěděl, co mám vlastně dělat, což je typický problém her s otevřeným světem. Na spoustu věcí jsou nápovědy od Mr. DNA, ale ne na vše. Také jsem se celkem ztrácel v množství dostupných postav, zvláště když každá postava umí něco jiného. I jednotlivé mise jsou často s jinými postavami, tak jsem byl často zmatený v tom, kdo kde je a vlastně i proč. To se naštěstí rychle změnilo hned poté, co jsem zpětně zhlédl film, kterého se daná epizoda týkala. Dokonce jsem se při sledování filmů častokrát usmíval, když jsem viděl, jak věrně se tvůrcům podařilo do hry zakomponovat celou řadu scén.
Ale zpět ke hře. Princip jednotlivých úrovní je postaven na rozbíjení všeho v okolí v naději, že se něco najde nebo že z těch kostiček půjde něco nového postavit. Během prvních úrovní je to super, ale později to začne nudit, zvláště když se někde zaseknu jen kvůli tomu, že jsem v místnosti něco malého dostatečně nerozbil. Občas mě zlobila kamera, kdy nebylo pořádně vidět přes stěnu, co je v chodbě. Jindy se mi zase stávalo, že mi ostatní postavy dost zavazely nebo rovnou padaly do propasti.
Graficky vypadá vše hezky, respektive "lego kostičkově" hezky, včetně již zmíněných zpracovaných filmových kulis do lego objektů. Na začátku jsem kroutil hlavou nad kvalitou dabingu, než jsem si uvědomil, že tam jsou použity nahrávky přímo z filmu. Nápad je to zajímavý, ale za mě to tam moc nesedí.
Celkově bylo hraní fajn, ale má míra zábavy měla trošku pomalejší rozjezd, než jsem si zvykl na vše, co se tam dá dělat. Současně vřele doporučuji již mít před hraním za sebou dané filmy, jinak mohou mise působit poněkud zmateně.
První pocity z hraní byly takové, že jsem moc nevěděl, co mám vlastně dělat, což je typický problém her s otevřeným světem. Na spoustu věcí jsou nápovědy od Mr. DNA, ale ne na vše. Také jsem se celkem ztrácel v množství dostupných postav, zvláště když každá postava umí něco jiného. I jednotlivé mise jsou často s jinými postavami, tak jsem byl často zmatený v tom, kdo kde je a vlastně i proč. To se naštěstí rychle změnilo hned poté, co jsem zpětně zhlédl film, kterého se daná epizoda týkala. Dokonce jsem se při sledování filmů častokrát usmíval, když jsem viděl, jak věrně se tvůrcům podařilo do hry zakomponovat celou řadu scén.
Ale zpět ke hře. Princip jednotlivých úrovní je postaven na rozbíjení všeho v okolí v naději, že se něco najde nebo že z těch kostiček půjde něco nového postavit. Během prvních úrovní je to super, ale později to začne nudit, zvláště když se někde zaseknu jen kvůli tomu, že jsem v místnosti něco malého dostatečně nerozbil. Občas mě zlobila kamera, kdy nebylo pořádně vidět přes stěnu, co je v chodbě. Jindy se mi zase stávalo, že mi ostatní postavy dost zavazely nebo rovnou padaly do propasti.
Graficky vypadá vše hezky, respektive "lego kostičkově" hezky, včetně již zmíněných zpracovaných filmových kulis do lego objektů. Na začátku jsem kroutil hlavou nad kvalitou dabingu, než jsem si uvědomil, že tam jsou použity nahrávky přímo z filmu. Nápad je to zajímavý, ale za mě to tam moc nesedí.
Celkově bylo hraní fajn, ale má míra zábavy měla trošku pomalejší rozjezd, než jsem si zvykl na vše, co se tam dá dělat. Současně vřele doporučuji již mít před hraním za sebou dané filmy, jinak mohou mise působit poněkud zmateně.
