Advance Wars ve fantasy světě. Touto větou by se dal shrnout celý princip hry, ale ono se tam toho stejně skrývá víc. Letos mám nějaký tahovkový rok, takže moje (tuším) šestá tahová strategie byla právě Wargroove, která mi přišla v kolekci s druhým dílem od Super Rare Games v krabičce.
Nejvíce mě zaujal jednoduchý, leč funkční pixel art. Bojové mapy i svět jsou vyvedeny ve vesele barevných pixelech, do toho hraje celkem vyhovující hudba a na poměry indie hry je v ní kupodivu celkem hodně variabilního obsahu.
Ústřední příběh samozřejmě tvoří osu hlavní kampaně, která ani není moc dlouhá. Marcia, dcera zavražděného krále, se vydává na cestu odplaty do nepřátelského království porazit zlého nekromancera Valdera a jeho přisluhovače. A musí projít přes další země, se kterými normálně neválčí, ale pro potřeby hry se obě protistrany vždycky nějak semelou a pobijí. Každá mise je uvedena i zakončena jednoduchou cut scénou a i během boje postavy komunikují skrze dialogová okna.
Boje mi nepřišly nijak moc těžké, ale občas pořádně přituhlo a já musel misi opakovat. V poslední třetině hry jsem si všiml, že hraju na hard obtížnost, a snížil jsem proto na normál, kdy už to šlo jako po másle. Mimochodem, hráč se může pohybovat po mapě volně a hrát jakoukoliv misi kdykoliv (tedy kromě té úplně finální). Za každou misi lze získat až 3 hvězdičky podle úspěšnosti. Ty se sbírají a za jejich dosahovaný počet se odemyká obsah do dalších bonusů.
Bitvy probíhají na pomyslných čtverečkovaných mapách spíše drobnější rozlohy a převálcovat protivníka v klasických soubojích není (až na pár výjimek) moc velký problém. Velkou roli v úspěšnosti plní i osobní speciální ability (groove) každé hlavní postavy vojevůdce. Zrovna Marcia má v poli velkou výhodu díky svému AoE healu; ability se nabíjejí postupnou likvidací nepřátel. Docela mě bavilo hrát i za Sigrid, Kojiho a Errola & Orlu.
Kromě hlavní kampaně je tu ještě vedlejší kampaň určená pro dva hráče, kdy se přepínají tahy jedné a druhé armády na stejné obrazovce, oba hráči tedy musí být fyzicky vedle sebe a spolupracovat proti nepříteli. Taťka s dvěma nadanými dětmi musejí dobývat armády světa, aby shromáždili bohatství určené jako výkupné za jejich člena rodiny. Kampaň jsem odehrál sám se sebou, takže si děkuji za úspěšnou spolupráci.
Další zajímavou částí hry jsou puzzle mapy, kde hráč v podstatě řeší hádanku. Každá taková mapa má jeden jediný tah, kdy je potřeba splnit podmínku mise. Je to opravdu nápadité a mnohdy dost těžké, v podstatě jen pro ty největší stratégy. Jakmile začalo přibývat nepřátel a já se už kompletně ztrácel ve změti možností, sahal jsem po návodu. Bohužel na toto nemám dostatečně analytickou mysl, ale bavilo mě každopádně tyto puzzly řešit. Za odměnu jsem poté dostal souhrnně mnoho hvězdiček.
Arcade mód nabízí řadu minipříběhů, každá postava ve hře má nějaký svůj vlastní (i když vždy jde o to samé – získat speciální ničivou zbraň). Je tu celkem 18 postav, každá postava musí svést celkem pět jednoduchých bitev na náhodně zvolených mapách. Po čase už se mapy opakují, takže jsem se postupně naučil, jak je rychle a efektivně odehrát. Ale za odměnu jsou zase hvězdičky a jejich počet se sčítá ze všech obtížností.
Hra má ještě lokální a online multiplayer, a pak také vlastní editor map a scénářů. Uložené mapy hráč může pověsit na net ostatním ke stažení a naopak stahovat mapy ostatních hráčů, což mi přijde super. Osobně jsem si zahrál asi tři různé mapky odlišné kvality, i jednu kooperativní s počtem pro až 4 hráče. Celkem sranda.
A na co jsou vlastně všechny ty hvězdičky? Jednak se za ně odkrývá bonusový obsah (artworky), jednak se za ně odemkne finální mise (100 hvězdiček). Plněním misí se rovněž odemykají postavy do arcade režimu, jejich lore a také melodie do jukeboxu. A pak je tu speciální postava do arcade, která vyžaduje nasbírat aspoň 151 hvězdiček (hehe, kdepak na to číslo asi přišli?) a pak splnit řadu skrytých podmínek. No, trošku to trvalo, ale povedlo se. Myslím, že jsem ze hry vytěžil opravdu hodně, ačkoliv k úplné kompletaci hry mi stále chybí něco přes 90 hvězdiček (mám 153/245).
Jako tahovka patří Wargroove určitě mezi zábavné hry, i když příběhově ani mechanikami nenabízí nic, co by tu už nebylo předtím. Zajímavější na hře mi nakonec přišly všechny ty věci mimo hlavní kampaň, zejména puzzly, které jsou opravdu originální. A musím pochválit i mise na moři, kde jsem mohl vybudovat skvělou želví armádu, kterou jsem pak smetl nepřátele na vodě.
Jinak jsem rád za tyto tahovky. Zejména během cestování se dobře hrají v buse nebo ve vlaku, takže cením. Jsem zvědavý i na letošní Metal Slug Tactics nebo blížící se Warside.
Poznámky k mým osobním achievementům:
Herní doba: 85 hodin
Hlavní kampaň komplet
Vedlejší co-op kampaň komplet
Puzzle komplet
Arcade režim komplet 18/18
Jukebox komplet 30/30
Hvězdičky: 153/245
Nejvíce mě zaujal jednoduchý, leč funkční pixel art. Bojové mapy i svět jsou vyvedeny ve vesele barevných pixelech, do toho hraje celkem vyhovující hudba a na poměry indie hry je v ní kupodivu celkem hodně variabilního obsahu.
Ústřední příběh samozřejmě tvoří osu hlavní kampaně, která ani není moc dlouhá. Marcia, dcera zavražděného krále, se vydává na cestu odplaty do nepřátelského království porazit zlého nekromancera Valdera a jeho přisluhovače. A musí projít přes další země, se kterými normálně neválčí, ale pro potřeby hry se obě protistrany vždycky nějak semelou a pobijí. Každá mise je uvedena i zakončena jednoduchou cut scénou a i během boje postavy komunikují skrze dialogová okna.
Boje mi nepřišly nijak moc těžké, ale občas pořádně přituhlo a já musel misi opakovat. V poslední třetině hry jsem si všiml, že hraju na hard obtížnost, a snížil jsem proto na normál, kdy už to šlo jako po másle. Mimochodem, hráč se může pohybovat po mapě volně a hrát jakoukoliv misi kdykoliv (tedy kromě té úplně finální). Za každou misi lze získat až 3 hvězdičky podle úspěšnosti. Ty se sbírají a za jejich dosahovaný počet se odemyká obsah do dalších bonusů.
Bitvy probíhají na pomyslných čtverečkovaných mapách spíše drobnější rozlohy a převálcovat protivníka v klasických soubojích není (až na pár výjimek) moc velký problém. Velkou roli v úspěšnosti plní i osobní speciální ability (groove) každé hlavní postavy vojevůdce. Zrovna Marcia má v poli velkou výhodu díky svému AoE healu; ability se nabíjejí postupnou likvidací nepřátel. Docela mě bavilo hrát i za Sigrid, Kojiho a Errola & Orlu.
Kromě hlavní kampaně je tu ještě vedlejší kampaň určená pro dva hráče, kdy se přepínají tahy jedné a druhé armády na stejné obrazovce, oba hráči tedy musí být fyzicky vedle sebe a spolupracovat proti nepříteli. Taťka s dvěma nadanými dětmi musejí dobývat armády světa, aby shromáždili bohatství určené jako výkupné za jejich člena rodiny. Kampaň jsem odehrál sám se sebou, takže si děkuji za úspěšnou spolupráci.
Další zajímavou částí hry jsou puzzle mapy, kde hráč v podstatě řeší hádanku. Každá taková mapa má jeden jediný tah, kdy je potřeba splnit podmínku mise. Je to opravdu nápadité a mnohdy dost těžké, v podstatě jen pro ty největší stratégy. Jakmile začalo přibývat nepřátel a já se už kompletně ztrácel ve změti možností, sahal jsem po návodu. Bohužel na toto nemám dostatečně analytickou mysl, ale bavilo mě každopádně tyto puzzly řešit. Za odměnu jsem poté dostal souhrnně mnoho hvězdiček.
Arcade mód nabízí řadu minipříběhů, každá postava ve hře má nějaký svůj vlastní (i když vždy jde o to samé – získat speciální ničivou zbraň). Je tu celkem 18 postav, každá postava musí svést celkem pět jednoduchých bitev na náhodně zvolených mapách. Po čase už se mapy opakují, takže jsem se postupně naučil, jak je rychle a efektivně odehrát. Ale za odměnu jsou zase hvězdičky a jejich počet se sčítá ze všech obtížností.
Hra má ještě lokální a online multiplayer, a pak také vlastní editor map a scénářů. Uložené mapy hráč může pověsit na net ostatním ke stažení a naopak stahovat mapy ostatních hráčů, což mi přijde super. Osobně jsem si zahrál asi tři různé mapky odlišné kvality, i jednu kooperativní s počtem pro až 4 hráče. Celkem sranda.
A na co jsou vlastně všechny ty hvězdičky? Jednak se za ně odkrývá bonusový obsah (artworky), jednak se za ně odemkne finální mise (100 hvězdiček). Plněním misí se rovněž odemykají postavy do arcade režimu, jejich lore a také melodie do jukeboxu. A pak je tu speciální postava do arcade, která vyžaduje nasbírat aspoň 151 hvězdiček (hehe, kdepak na to číslo asi přišli?) a pak splnit řadu skrytých podmínek. No, trošku to trvalo, ale povedlo se. Myslím, že jsem ze hry vytěžil opravdu hodně, ačkoliv k úplné kompletaci hry mi stále chybí něco přes 90 hvězdiček (mám 153/245).
Jako tahovka patří Wargroove určitě mezi zábavné hry, i když příběhově ani mechanikami nenabízí nic, co by tu už nebylo předtím. Zajímavější na hře mi nakonec přišly všechny ty věci mimo hlavní kampaň, zejména puzzly, které jsou opravdu originální. A musím pochválit i mise na moři, kde jsem mohl vybudovat skvělou želví armádu, kterou jsem pak smetl nepřátele na vodě.
Jinak jsem rád za tyto tahovky. Zejména během cestování se dobře hrají v buse nebo ve vlaku, takže cením. Jsem zvědavý i na letošní Metal Slug Tactics nebo blížící se Warside.
Poznámky k mým osobním achievementům:
Herní doba: 85 hodin
Hlavní kampaň komplet
Vedlejší co-op kampaň komplet
Puzzle komplet
Arcade režim komplet 18/18
Jukebox komplet 30/30
Hvězdičky: 153/245
Pro: Příjemná tahovka; jednoduché ovládání; různé módy a bonusy; není příliš dlouhá; puzzly a arcade
Proti: Trochu kopírka Advance Wars, po čase lehce repetitivní