Před několika lety dostal jeden můj známý videohru. Dotyčný mi hru popsal jako vynikající herní zážitek, ve které máte zbraň, s kterou můžete střílet barevné dveře a následně jimi procházíte. Fádní popis zapříčinil to, že jsem o hru ztratil veškerý zájem. Po pár týdnech jsem se dozvěděl, že známý má se hrou nějaké problémy; hra údajně nešla spustit. Po pár letech jsem se ke hře dostal já, když jsem u známého na jeho půdě našel zaprášenou krabici s harampádím. Uvnitř krabice jsem našel řadu nepotřebných věcí, ale jedna z nich upoutala mou pozornost. Na dně krabice leželo DVD s názvem Portal 2 . Ihned jsem si vybavil potíže, které můj známý s hrou měl. Bez jeho souhlasu jsem si hru přivlastnil, zabalil do baťůžku a doufal, že si mého zlodějského kousku nevšimne. Dodnes jsem šťastným vlastníkem této skvělé hry, kterou za ta léta nikdo nepostrádá.

Již podruhé se s naší věrnou portal gunou vrhneme do opuštěné a rozpadající se Aperture Science. Společnost nám opět dělá vraždící megera GlaDos a nově i ukecaný prcek Wheatley, který nás svou upovídaností a otravností provází po celou hru.

Portal 2 je v mnoha ohledech lepší a dokonalejší než jeho předchůdce. Logické úlohy jsou propracovanější a rozhodně se s vámi nemazlí. Oproti prvnímu dílu nepředstavují úkoly nudný stereotyp, který v první hře svou triviálností nudil; jednotlivé místnosti jste dokázali projít i se zavřenýma očima. Druhý díl od vás vyžaduje to, abyste u jednotlivých úloh přemýšleli. Čím více se přibližujete ke konci, tím jsou jednotlivé místnosti náročnější. Dle mého názoru je pro lepší zážitek dohrát první díl, kde se začátečníci seznámí se základními herními mechanikami série Portal. Třešničkou na dortu jsou co-op mise. Pokud máte někoho, s kým kooperativní mise hrát, rozhodně neváhejte a dejte jim šanci. Váš herní zážitek budou střídat hlášky typu: „Co to děláš? Proč to děláš takhle? To nedělej! Blbče, střel to támhle!“ Zkrátka příjemný herní zážitek pro celou rodinu.

Hra střídá prvky humoru a tragédie. Oba prvky jsou perfektně vybalancované. Možná až moc perfektně vybalancované. Místy mi trošku vadilo, že kvůli humoru jsou atmosféra a děj zlehčovány. Příběh hry je opět takový… nijaký; autoři hry nestaví děj do popředí. Portal 2 je v podstatě tragikomedií, která si ze sebe dělá srandu. Příval humoru ubírá na vážnosti celé situace. Hra postrádá tajemnou atmosféru a pocit izolace, které převládaly v prvním díle. Ve druhém díle k vám neustále někdo promlouvá, takže se necítíte úplně osamocení. Nejhorší část hry je pro mě podzemní část Aperture Science. Audiozáznamy Cavea Johnsona byly slastí pro uši, ale samotné prostředí a úkoly pro mě představovali peklo. Podzemní část ve mne ale vyvolala ten pocit strachu a izolace, který jsem poznal v prvním díle. Podzemí překypuje energií, která ve vás vyvolává pocity zoufalství a klaustrofobie. Škoda, že tyto pocity se nacházejí jen v této části hry.

Portal 2 je jedno z mála herních pokračování, které předčilo první díl. Kooperativní mise, vylepšené logické úlohy, minulost Aperture Science a slovní válka mezi GlaDos a Wheatleym jsou výborným zpestřením hry.