Po vydání úspěšné automatovky často následují konverze na domácí zařízení. Final Fight se dočkal verze pro SNES, která, minimálně v původní podobě, byla plná kompromisů. O generaci starší platforma NES se ale překvapivě o dva roky později dočkala exkluzivního spin-offu. Příběh a hlavní postavy zůstaly až na pár drobností zachovány, takže jde vlastně o skrytý port. Omezení NESu vyřešili autoři změnou stylizace. Postavy jsou tak menší, ve stylu chibi, vše je veseleji barevné. Po spuštění hra nejvíce připomíná Double Dragon křížený s River City Ransom.
Grafika tak, díky rozumnému uzpůsobení možnostem konzole, není problém. Větší omezení se týká počtu postav. Na obrazovce nejsou nikdy více než dva protivníci. První polovina hry je díky tomu o dost snazší. Není problém manévrovat a vyhnout se napadení ze dvou stran. Vaše postava sice časem sílí, ale přicházejí stále obtížnější protivníci a poslední level už je opravdu dost náročný. Pět levelů s různým prostředím je tak akorát. Největší problém byl ovšem level tři, který má na začátku několik propastí v chodníku. Je sice super skopnout tam protivníka, ale přijít o život kvůli tomu samému už ne. Po rozpačitých prvních dojmech jde o slušný beat 'em up, který bych zařadil mezi nejlepší pro NES.
Grafika tak, díky rozumnému uzpůsobení možnostem konzole, není problém. Větší omezení se týká počtu postav. Na obrazovce nejsou nikdy více než dva protivníci. První polovina hry je díky tomu o dost snazší. Není problém manévrovat a vyhnout se napadení ze dvou stran. Vaše postava sice časem sílí, ale přicházejí stále obtížnější protivníci a poslední level už je opravdu dost náročný. Pět levelů s různým prostředím je tak akorát. Největší problém byl ovšem level tři, který má na začátku několik propastí v chodníku. Je sice super skopnout tam protivníka, ale přijít o život kvůli tomu samému už ne. Po rozpačitých prvních dojmech jde o slušný beat 'em up, který bych zařadil mezi nejlepší pro NES.