Ačkoliv Cyberbots vychází z univerza Armored Warriors, tak jsem při hraní nejvíce vzpomínal na One Must Fall. OMF patřil svého času mezi mé oblíbené bojovky a také v něm šlo o bitvy robotů s různými piloty. Cyberbots jsou ale více zaměřeny na příběh. Ten sice není nijak komplikovaný, ale pro každého pilota jiný. Motivace k opakovanému hraní tu tedy je a to i bez živého protivníka. Samotná hratelnost, tedy ovládání, pohyby a komba je ovšem spíše průměrná. Hraní není špatné ani nudné, ale nějak jsem si ho neužíval. Neumím si představit, že se ke hře vrátím kvůli soubojovému systému. A to je u bojovky trochu problém.

Na druhou stranu jsem chtěl vidět všechny konce. A díky možnostem nastavení jen na jedno kolo a nižší obtížnosti netrvá moc dlouho si těch šest příběhů projít. Navíc mezi jednotlivými VA (mechy) jsou celkem výrazné rozdíly. S každým jsem tak musel volit trochu jinou strategii. Zkoušení možností a příběhů bylo tak pro mě nakonec nejzábavnější. Technická stránka hry je také povedená a i dnes vypadá cekem dobře.

Po dohrání jsem vyzkoušel i verzi pro Sega Saturn. Nabízí totiž tři další hratelné piloty a VA. Hra s nováčky je zajímavá, jejich VA rozhodně stojí za vyzkoušení. Namluvení příběhu je také fajn, ale bohužel je vše komplet v japonštině a to včetně textů. Saturn verze se také o něco hůře ovládá, takže jsem nakonec nedohrál ani jeden příběh. Celkově hra není špatná a nápad navázat na Armored Warrior mě potěšil, ale provedení je čistě průměrné. Bojovek s roboty sice není moc, ale k této se již vracet nebudu. Na druhou stranu hraní rozhodně nelituji a ani pořízení Capcom Fighting Collection – obsahuje skvělé muzeum plné materiálů k jednotlivým titulům.