Již po vydání byly mé zraky upřené na tento titul. Jelikož jsem ale měl rozehrných několik jiných her, LTH putoval do seznamu přání na Steamu a čekal jsem na slevu. Nakonec jsem se po dohrání většiny rozehraných her z konce minulého roku nechal zlákal letní slevou a zakoupil rovnou edici včetně DLC. A rozhodně nelituji. V krátkosti jde o RTS ve stylu Commandos v kombinaci s dalšími strategickými prvky například ze hry XCOM. Primárním cílem je dostat partičku legionářů zpět do nově vzniklé Československé republiky. Má to ale háček. Kvůli vývoji na frontě se nelze vrátit zpět na západ, ale budete se muset proklestit celým Ruskem na východ až do Vladivostoku na poslední trajekt, který vás odveze domů. Toto vše za doprovodu kapitána Langera, kterého ztvárnil český herec Karel Dobrý známý například z role Adalberta ze středověkého filmu Jménem krále. Hra je poctou československým legionářům, přestože není zpracování historicky naprosto přesně.

Začínáte cestou kousek od Moskvy, kterou jsme si mohli vyzkoušet už v demoverzi hry. Kromě jednotlivých misí se budete muset starat i o váš vlak. Zde si autoři skutečně vyhráli a do hry zakomponovali všemožné serepetičky. Během hry totiž dostanete možnost nejen vylepšovat například vaši lokomotivu, nebo si ji někde v nádražním depu vyměnit, ale rovněž budete moci vlak doplnit například o zdravotnický vagon, kuchyňský vagon, nebo dokonce dělostřelecký. V každém z daných vagonů budou vaši legionáři moci vykonávat danou práci dle typu vagonu. Ve zdravotnickém léčit zraněné a nemocné kolegy, v kuchyňském vařit jídlo a v dělostřeleckém pálit po nepřátelích v misi jako dělostřelecká podpora. Kapitolou samou pro sebe jsou pěchotní vagony. Těch je potřeba mít dostatek a co nejdříve je vylepšit na maximální kapacitu, abyste měli dostatečnou rezervu na naložení všech legionářů, které potkáte. Toto jsem v úvodu podcenil a hru musel restartovat od začátku. O zateplení vagonů ani nemluvě. To je nutné také provést zavčas, jinak se váš průjezd Sibiří stane nemožným. Dalším faktorem je sběr materiálu a komponentů. Ty je sice možné čas od času koupit u obchodníka, ale ve velmi nevýhodném poměru. Tak či tak bude někdy nutné něco dokoupit a jiné komponenty prodat. Naštěstí jsou během putování poblíž trati tzv. body zájmu, kde se dle jejich typů onen materiál nachází. Jelikož je ale výprava pod tlakem času, budete se muset i rozhodovat, které body zájmu navštívíte. Ve hře jsou navíc zabudované algoritmy, kdy vaše vyslaná četa může najít buď nadstandardní počet plus další, ale spíš pobere minimum a někdy vůbec nic. Toto se dá ovlivnit prospěšnými vlastnostmi někerých vojáků a naopak i negativně. Některý voják se může zranit, napadne jej prase, nebo chytí nemoc. Vojáci se v bojích zlepšují a učí se i nové dovednosti. Jsou poté všestrannější a mohou vypomoci, kde vás aktuálně tlačí bota. Čím vetší všestrannost, tím lépe. Hra je v tomto vypilaná skutečně detailně.

Ozvučení a zejména dabing je samozřejmě na velmi vysoké úrovni. Legionářům propůjčili hlasy známí čeští a slovenští dabéři a ozvučení je dle situací nadmíru autentické. Protivníci mluví samozřejmě rusky. Dobová hudba se také povedla, jak během putování vlakem, tak i v misích. Hudba v nich se mění dle aktuální situace, kdy zpočátku je v klidu, ale když graduje bitva, hudba je rychlejší a dramatičtější. Stejně tak ozvučení střelby, jezdících aut a podobných zní jako skutečné zbraně a vozy a ne komicky. Samozřejmostí je krytí vás i vašich nepřátel za určitými překážkami. Pak se přestřelky stávají delšími a abyste příliš neplýtvali municí, doporučuji použít proti nepřátelům jako argument granát. Putování je rozděleno na několik kapitol ve kterých budete plnit i celou řadu zajímavých misí. Tu budete pomáhat tamním farmárům proti rudým, kteří budou drancovat jejich vesnici, zachraňovat katedrálu, ničit nepřátelské továrny, dělostřelecká stanoviště, pevnosti a další. Čas od času vám spadne strom na koleje a bude na vás, zda jej prorazíte nebo odstraníte a dřevo si necháte. K interakcím bude docházet i na bodech zájmu a čas od času budete muset udělat rozhodnutí, která ovlivní morálku vašich vojáků. Někdy budete čelit špatným rozhodnutím a budete si muset vybrat to méně špatné. Pro doplnění morálky vojáků na vysokou, která je nutná, aby nedošlo k dezerci, můžete popít v nádražních hospodách nebo individuálně každému členovi výpravy morálku doplnit spotřebními předměty. Stejně tak i chybějícíc kondici. Mikromanagement výpravy bude hrát během vaší cesty zpět domů naprosto klíčovou roli. Jak budete postupovat, bude proti vám protivník víc a víc agresivnější a objeví se i faktor hrozby. Ta, pokud překročí určitou mez, stane se skutečností a nepřítel vás bude nalétávat například letadly. Hra se dá naštěstí behěm hektických pasáží mikromanagementu zpomalit nebo úplně zastavit, abyste neplýtvali drahocenným časem a vše si důkladně promysleli.

Bohužel se dostáváme k tomu, co mě zklamalo a nebylo toho málo. Ve hře jsem našel zásadní bug, kdy na konci třetí kapitoly mi od vstupu na železniční most nefungovalo zabití granátem. Na výbuch zemřel ze skupiny vojáků pouze jejich velitel přičemž podřízeným se nestalo vubec nic. Dalším bugem je padání hry při načítání uložených pozic. Šest pádů za nějakých šedesát hodin není extra moc, ale jsem názoru, že dobře optimalizovaná hra by rozhodně takto padat něměla. O absenci klávesy pro Quickload nemluvě, jak na takto důležitý prvek hry mohli tvůrci zapomenout?! Dále mě zarazila nerealistická umělá inteligence, která naprosto ignoruje mrtvé kolegy na zemi a podivně reaguje na například vaše odhalení. Očekával bych, že se na vás vyrojí soudruzi ze širokého okolí a začnou oblast pročesávat jako například v prvních Desperados: Wanted Dead or Alive. Vám stačí utéct o 100 metrů, skrýt se v křoví a během pár sekund je klid. Pro posílení hlídek nepřítele musí být vyvolán alarm samotným nepřítelem. Obtížnost hry mi přišla neuvěřitelně lehká snad jen s výjimkou poslední mise. A to jsem prosím hrál na Velitele. Stačilo si průzkumníkem kamenem nalákat jednoho po druhém ke křoví a pak jej picnout. Hlídky jsem obvykle vyřazoval granáty a pejsky výpadem s bajonetem. Spíš je šance, že se zaseknete protože vám dojde palivo ve vlaku nebo kvůli podcenění situace skončíte bez jídla nebo umrznete. Správa vlaku je zejména při nasazování čet a starání se o konkrétní legionáře otravná. V oknech je nutné se posouvat pomocí posuvníků, kdykoliv vysíláte do terénu dvě a více čet a pokud potřebujete konkrétního legionáře vylepšit, uzdravit nebo mu doplnit modrý i žlutý bar doplna. Stačilo by hlavní okna správy čet zvětšit a podokna naopak zmenšit, aby se vám do hlavního okna vešly tři čety aniž byste museli okno posouvat dolů. Toto budete proklínat zejména ke konci hry, kdy budete vysílat do terénu klidně i 4 a více čet a vylepšovat desítky vojáků. Hra v tomto všem bohužel v mých očích zbytečně klesá. Nebýt těchto nedostatků a jednoduchosti v misích, byla by to minimálně devadesátková hra. Tematika československých legionářů je ve hrách neprobádaná a LTH se toho nebál a i tak uspěl. Rozhodně jde o titul, který projdu vícekrát. Já totiž na Sibiři nikoho nenechám a ješte se chci podívat jak vypadá severní cesta!