Hráno v co-opu:
Už spuštění tvorby charakteru tohoto izometrického cRPG od malého francouzského studia mě trochu vyděsilo. Ačkoliv je hra z roku 2021, grafika postav a zejména jejich vlasů a vousů mi svou lego vizáží nejvíce připomněla o patnáct let starší Neverwinter Nights 2. Naštěstí jsem jen o chvíli později zjistila, že se autorům skutečně jen nepodařilo vymodelovat hezké ochlupení postaviček, ale samotné prostředí, ať už architektura budov, tak třeba animace tekoucí vody, vypadá docela pěkně.
V následném hraní jsme velmi rychle zjistili, že se opravdu nedá ubránit srovnávání Solasty s Baldur's Gate 3. Obě hry jsou postaveny na pravidlech DnD5e, obě hry mají tahový soubojový systém a v obou se v průběhu dialogů přepne izometrický pohled do cinematičtější kamery s výběrem možností. Samozřejmě musíme počítat s tím, že Solasta měla mnohem (a i to je asi slabé slovo) menší rozpočet, což je znát na voice actingu, scénáři a hlavně prakticky nulových dopadech vašich rozhodnutí. Ale zase se mi docela líbí nápad, že každého rozhovoru se účastní všechny postavy a volba možnosti dialogu je spíše určení, která postava zareaguje. Šlo by to udělat i lépe, někdy rozložení možností nedává příliš smysl, ale cením originalitu.
Stejně tak se mi hrozně líbí zpracování DnD pravidel do soubojového systému. Tady mám pocit, že Solasta nad BG3 dokonce vyhrává. Hra pěkně pracuje s viditelností, mnohem lépe funguje létání, lezení po stěnách a obecně vertikalita prostředí. Navíc věrně dodržuje některá pravidla, která nejnovější Baldur's Gate zcela ignoruje. Jediné, co by chtělo ještě doladit k dokonalosti, je lepší práce s terénem (například vodní plocha zde neovlivňuje blesky ani oheň) a doimplementovat multiclassování, které zde vůbec neexistuje.
Bohužel autoři neměli zakoupenou DnD licenci, a tak nemohli použít žádný z oficiálních světů a museli si vymyslet vlastní, který je plný již někde viděných klišé a nemá zrovna hloubku. Nicméně, neurazil mě. Jen se musíte smířit s tím, že je to naprostý railroad, nečeká vás téměř žádný prostor k roleplayingu, prakticky se nedá hrát za zlou skupinu a fanoušky Baldurů určitě zklame také absence romancí a hlavně sexu. Mimo to mi oficiální licence chyběla jen v seznamu featů, kde jsem automaticky hledala známé názvy, ale nenašla. Ve všem ostatním se znalci DnD (či DnD videoher) zorientují velmi rychle, protože je to buď totožné s papírovými pravidly nebo velmi podobné.
Musím ještě zmínit jednu geniální věc, kterou jsem v jiné podobné hře nikdy neviděla. Scavengers! Po projití celé příběhové lokace tam můžete poslat průzkumníky, kteří několik dní lokaci důkladně prochází a poté vám hromadně nabídnou k využití či prodeji všechny předměty, které jste nechali ležet na zemi, ať už z nepozornosti, přetížení nebo spěchu.
Celkově Solastu hodnotím velice pozitivně. Příběh tu bohužel není hlavní tahoun, což je pro mě důvod, proč si ji pravděpodobně nikdy nezopakuji sama v singleplayeru, ale boje jsou super, pěkně se střídají s exploringem, puzzly a micromanagementem postav. Pro pořádnou výbavu vám navíc nestačí jen prozkoumat každý kout jako obvykle, ale musíte se věnovat také craftingu a vašemu vztahu s obchodníky zastupujícími jednotlivé frakce. Obtížnost také není hnaná nahoru jen silou nepřátel, ale musíte zde řešit i jídlo na long resty a cestování, takže na rozdíl od BG3 nemůžete klikat resty po každém souboji. A díky tomu využijete i nebojové schopnosti a kouzla. Třeba si vůbec nedokážu představit cestování bez našeho druida.
V singleplayeru by vám však mohlo vadit, že hra neobsahuje žádné naverbovatelné společníky. Celou skupinu si tvoříte sami na začátku hry podobně jako třeba v Icewind Dale. Pro mě je to velká nevýhoda, ale už jsem se bavila s pár dlouholetými hráči cRPG, kteří tento styl hraní výrazně upřednostňují (a tak třeba Icewind Dale 1+2 staví nad Baldur's Gate 1+2). Nebála bych se říct, že pro tyto hráče bude Solasta lepším zážitkem než Baldur's Gate 3.
Na závěr si dovolím zmínit jen malý detail pro zájemce o kooperativní hraní: parta je nezvykle složená z právě čtyř postav, tedy v menším počtu hráčů si jich někdo musí vzít více.
Dohráno za 53 hodin.
Včetně:
Palace of Ice
Už spuštění tvorby charakteru tohoto izometrického cRPG od malého francouzského studia mě trochu vyděsilo. Ačkoliv je hra z roku 2021, grafika postav a zejména jejich vlasů a vousů mi svou lego vizáží nejvíce připomněla o patnáct let starší Neverwinter Nights 2. Naštěstí jsem jen o chvíli později zjistila, že se autorům skutečně jen nepodařilo vymodelovat hezké ochlupení postaviček, ale samotné prostředí, ať už architektura budov, tak třeba animace tekoucí vody, vypadá docela pěkně.
V následném hraní jsme velmi rychle zjistili, že se opravdu nedá ubránit srovnávání Solasty s Baldur's Gate 3. Obě hry jsou postaveny na pravidlech DnD5e, obě hry mají tahový soubojový systém a v obou se v průběhu dialogů přepne izometrický pohled do cinematičtější kamery s výběrem možností. Samozřejmě musíme počítat s tím, že Solasta měla mnohem (a i to je asi slabé slovo) menší rozpočet, což je znát na voice actingu, scénáři a hlavně prakticky nulových dopadech vašich rozhodnutí. Ale zase se mi docela líbí nápad, že každého rozhovoru se účastní všechny postavy a volba možnosti dialogu je spíše určení, která postava zareaguje. Šlo by to udělat i lépe, někdy rozložení možností nedává příliš smysl, ale cením originalitu.
Stejně tak se mi hrozně líbí zpracování DnD pravidel do soubojového systému. Tady mám pocit, že Solasta nad BG3 dokonce vyhrává. Hra pěkně pracuje s viditelností, mnohem lépe funguje létání, lezení po stěnách a obecně vertikalita prostředí. Navíc věrně dodržuje některá pravidla, která nejnovější Baldur's Gate zcela ignoruje. Jediné, co by chtělo ještě doladit k dokonalosti, je lepší práce s terénem (například vodní plocha zde neovlivňuje blesky ani oheň) a doimplementovat multiclassování, které zde vůbec neexistuje.
Bohužel autoři neměli zakoupenou DnD licenci, a tak nemohli použít žádný z oficiálních světů a museli si vymyslet vlastní, který je plný již někde viděných klišé a nemá zrovna hloubku. Nicméně, neurazil mě. Jen se musíte smířit s tím, že je to naprostý railroad, nečeká vás téměř žádný prostor k roleplayingu, prakticky se nedá hrát za zlou skupinu a fanoušky Baldurů určitě zklame také absence romancí a hlavně sexu. Mimo to mi oficiální licence chyběla jen v seznamu featů, kde jsem automaticky hledala známé názvy, ale nenašla. Ve všem ostatním se znalci DnD (či DnD videoher) zorientují velmi rychle, protože je to buď totožné s papírovými pravidly nebo velmi podobné.
Musím ještě zmínit jednu geniální věc, kterou jsem v jiné podobné hře nikdy neviděla. Scavengers! Po projití celé příběhové lokace tam můžete poslat průzkumníky, kteří několik dní lokaci důkladně prochází a poté vám hromadně nabídnou k využití či prodeji všechny předměty, které jste nechali ležet na zemi, ať už z nepozornosti, přetížení nebo spěchu.
Celkově Solastu hodnotím velice pozitivně. Příběh tu bohužel není hlavní tahoun, což je pro mě důvod, proč si ji pravděpodobně nikdy nezopakuji sama v singleplayeru, ale boje jsou super, pěkně se střídají s exploringem, puzzly a micromanagementem postav. Pro pořádnou výbavu vám navíc nestačí jen prozkoumat každý kout jako obvykle, ale musíte se věnovat také craftingu a vašemu vztahu s obchodníky zastupujícími jednotlivé frakce. Obtížnost také není hnaná nahoru jen silou nepřátel, ale musíte zde řešit i jídlo na long resty a cestování, takže na rozdíl od BG3 nemůžete klikat resty po každém souboji. A díky tomu využijete i nebojové schopnosti a kouzla. Třeba si vůbec nedokážu představit cestování bez našeho druida.
V singleplayeru by vám však mohlo vadit, že hra neobsahuje žádné naverbovatelné společníky. Celou skupinu si tvoříte sami na začátku hry podobně jako třeba v Icewind Dale. Pro mě je to velká nevýhoda, ale už jsem se bavila s pár dlouholetými hráči cRPG, kteří tento styl hraní výrazně upřednostňují (a tak třeba Icewind Dale 1+2 staví nad Baldur's Gate 1+2). Nebála bych se říct, že pro tyto hráče bude Solasta lepším zážitkem než Baldur's Gate 3.
Na závěr si dovolím zmínit jen malý detail pro zájemce o kooperativní hraní: parta je nezvykle složená z právě čtyř postav, tedy v menším počtu hráčů si jich někdo musí vzít více.
Dohráno za 53 hodin.
Včetně:
Palace of Ice
Pro: Perfektní zpracování pravidel DnD5e.
Proti: Trochu tím připomíná The Temple of Elemental Evil, který také šel cestou věrného zpracování pravidel na úkor příběhu a postav, ale Solasta se určitě lépe hraje.