Na strategiích a speciálně těch budovatelských jsem doslova odkojený. Ne zřídka kdy jsem si jako mlaďák nachystal na večerní hraní s bratrancem hru, kde něco budujete, protože víte, že si něco budete stavět celý večer a celý večer až noc Vás to bude bavit až do momentu, kdy jeden z Vás odpadne do snových sfér. Ne vždycky ale bylo pravidlem, že se budovatelská hra povedla. Někdy jste se k ní i s chutí vraceli, někdy jste ji ale zkusili, prožili a usoudili, že mezi ty top ji zařadit prostě nedokážete. Podobně je na tom třeba právě tento kousek a já se níže pokusím vysvětlit proč.

První momenty hraní budovatelských her jsou vždycky hodně opatrné, protože se musíte naučit ty mechanismy, kterými hra disponuje…a každá budovatelská strategie je v tom svá. Tady jsem byl nicméně očarován už v úvodu a mohla za to překrásná hudba Johna Williamse, která na mě udeřila hned v prvních vteřinách. V těch nadcházejících pak udeřili i herci z nové filmové trilogie a tam jsem naopak zpozorněl. Ta nová filmová trilogie už totiž není a nikdy nebude to, co pro mě byl původní film od Spielberga. Herce má ale fajn, tak proč ne.

Pokaždé jsem si na hraní této hry vyhradil ideálně celý večer. Tady nemá smysl něco načínat a po chvílích končit a přerušovat to. To je pak stejně otravné jak přerušovaný sex a o ten také nikdo nestojí. Jakmile jsem tedy započal hraní, překvapila mě mile grafika hry. Ta je na budovatelskou strategii velice pěkná. Respektive hra vypadá velice hezky. Horší už je to ale s tím, když Vám dojde, co po Vás hra chce.

Hra totiž po Vás nechce vybudovat Jurský park podle Vašich představ. Ona ho chce vybudovat podle svých představ. Takže Vám dává úkoly, vy neustále stavíte poměrně nehezké betonové stavby, kterých tu ještě navíc není kdo ví kolik a u toho posíláte různé týmy po celém světě, aby objevily fosilie pravěkých monster, ze kterých byste mohli vypreparovat DNA a zrodit tak nového dinosaura nebo si vyvíjíte to, co si v parku budujete. A to jak komerční sféru, kde stavíte restaurace, krámky s hadry nebo plišáky, popřípadě různé vyhlídky, kde návštěvníky ideálně dobře podojíte, tak i rangerskou sféru, která má za cíl ochraňovat návštěvníky. A to už vůbec nemluvě o různých tragédiích, které nejvyšší na Váš park občas sešle.

Návštěvník je navíc pojem, který tu nemá vůbec žádnou váhu. Ano, po parku Vám chodí, ale jsou to neživé postavy, které ožijí jen v momentě, kdy Vám mezi ně vběhne nějaký ideálně masožravý dinosaurus.

Hra má ale určitě vysloveně filmové momenty, které jsou naopak docela hezké. V parku si totiž budujete ochranku, rangery, kteří brázdí okolí ve svém džípu nebo helikoptéře. Těm můžete nejen rozkazovat, co mají dělat, ale dokonce ty činnosti i sami provádět. Jezdit s nimi, střílet na dinosaury uspávací šipky, přepravovat je, krmit je, fotit je pro měsíčník Times…v těchto momentech hra baví, ale ztrácí na dynamičnosti budovatelské strategie, protože se z ní rázem stává simulátor Jurského parku a ne budovatelská strategie.

Skoro to vypadá, jak kdyby toho tvůrci chtěli do hry dát co nejvíc, aby to co nejvíce připomínalo právě onu filmovou trilogii. Tu to připomíná už ale jen tím, že se Vám každou chvíli na obrazovce zjevují herci z filmů včetně Jeffa Goldbluma a něco naprosto zbytečného Vám tam kecají. A nejhorší jsou ti fiktivní, kteří Vás úkolují. Těm bych místy prokop i prdel.

Celkově vzato má tato hra ale hezké herní momenty, které pobaví, ale na její úkor málo technikálií, které by mi připomínaly typickou budovatelskou strategii, kde mezi nejlepší je jednoznačně třeba zařadit takové Rollercoaster Tycoon nebo Zoo Tycoon. Je to prostě trošku něco jiného, něco, co Vás více navádí k tomu, co chce samotný děj, než to, co byste si přáli Vy. Pokud to přijmete, nebudete nijak závratně pospíchat a budete se kochat u samotných dinosaurů, tak věřím, že můžete být spokojeni. Já už si ale tuto hru po nižších desítkách hodin hraní s chutí raději odpustím a zkusím něco dalšího…