Jako malý klučík jsem rád skládal LEGO. Svůj kostičkovaný výtvor jsem si po dokončení rád prohlížel, a nakonec vystavil na viditelném místě, aby každý mohl vidět, co jsem postavil (netřeba zmiňovat, že všechny výtvory jsem postavil pomocí návodů). Do mých rukou se později dostalo několik LEGO her, které mne okouzlily svou jednoduchostí a humorem. Po několika letech jsem si chtěl zavzpomínat na časy, kdy LEGO bylo neodlučitelnou součástí mého dětství.

Není žádným tajemstvím, že jsem ujetý do komiksů. Již v útlém věku jsem propadl „plášťěnkářům“, kteří s červenou kápí a trenýrkami zachraňovali svět. Spadla mi čelist, když jsem poprvé uviděl svět kostičkovaného Manhattanu. Ani po několika hodinách mě neomrzelo prozkoumávat známá místa, kterými kostičkovaný Manhattan oplývá. I přesto se nemohu ubránit dojmu, že LEGO variace Manhattanu působí trošičku scvrkle. Herní svět je sice otevřený, ale mohl by být otevřenější. Zamrzelo mě, že se nemohu projít po Asgardu a nakouknout do sídla prapodivných X-Menů.

Příběh hry je naprostý mišmaš, který fanoušci komiksového světa ocení. Kombinace postav z řad X-Menů, Avengers či Fantastic Four jsou snem snad každého marvelovského nadšence. Osobně se mi líbila kombinace padouchů a hrdinů, kteří museli v některých levelech spolupracovat. Např. spolupráce doktora Octavia s agentem Coulsonem je na první pohled bizarní, ale i tak dokáže některé hráče pobavit. Osobně mi vadilo, že se mise odehrávají za denního světla. Bylo by zajímavé prozkoumávat Manhattan s Měsíčkem za zády a prohánět se po střechách města jako Daredevil nebo Moon Knight.

Hra nabízí hafo postav, ale ne všem se dostává zasloužené pozornosti. Nejvíce prostoru se tu dostává hlavně známějším postavám, které zároveň slouží jako marketingový tah. Cítil jsem se jako malý kluk, když jsem se mohl po nepřátelích ohánět mocným kladivem Mjolnir, prolétávat se po Manhattanu ve Starkově brnění a metat pavučiny v červeno-modrém spandexu. Terorizování Manhattanu v podobě Neuvěřitelného Hulka mi vykouzlilo škodolibý úsměv na tváři. Cítil jsem potěšení, když jsem mohl obyvatelům města znepříjemnit život v podobě jejich oblíbeného hrdiny. Na druhou stranu je LEGO Marvel Super Heroes iluzí, která vám umožní za jednotlivé postavy hrát, ale rozhodně se nevcítíte do jejich kůže. Hulk sice dokáže zničit každé kostičkované autíčko, ale dělá mu problém vyskočit do výšky tří metrů. Manhattan se kvůli jeho řádění nezhroutí a obyvatelé města tak mohou pokračovat dál ve svém nudném a obyčejném životě.

Na hře mě nejvíce zklamal dabing, který působí velice amatérsky. Někteří dabéři se k určitým postavám nehodí; nedokážou ztělesnit a napodobit jejich charakter. Např. dabér Tonyho Starka působí jako pubertální variace Ferrisa Buellera v Iron Manově brnění. Našly se ale i výjimky: Clark Cregg v roli agenta Coulsona, který fanouškům seriálu Agents of S.H.I.E.L.D. vykouzlí úsměv na tváři.

LEGO Marvel Super Heroes je pro fanouška komiksového, filmového či seriálového univerza povinností. Jakožto sveřepý fanoušek komiksové světa Marvel byla tato hra příjemným pohlazením u srdíčka. Toulání se po kostičkovaném Manhattanu mě stále neomrzelo a neomrzí do doby, kdy nebudu vlastnit všechny zlaté kostičky a postavy, které tato hra nabízí. Excelsior!