Pokračování čtyřky se odvíjí asi rok po událostech původní hry. Osobně jsem v něm nenašel nic velmi důležitého, ale třeba to budu po dohrání After Years vnímat jinak, to mě ještě někdy čeká. Interlude vyšlo na PSP a jako takové nabízí pouze lineární kratičký příběh (očividně prolog k dalšímu dobrodružství).
Tentokrát jsem si nemohl vybrat mezi různými verzemi hry, takže skok od předchozí původní verze k trošku hezčí grafice mě zprvu trochu zaskočil, ale potěšil mě propracovaný CGI intro filmeček na úvod v této kolekci (zřejmě tedy pro IV, ovšem pro mě to byla novinka), díky kterému pixelaté postavy ve hře působí živěji.
A o postavách to celé je. Cecil a Rosa jsou stále spolu i rok po svatbě, kupodivu nikdo z nich mezitím tragicky nezemřel, takže třeba v budoucnu bude i nějaké to děcko. Jen Kain je od smutného osudového finále základní hry někde v čoudu. Vrací se však Rydia (předpokládám, že správně byla zamýšlena jako Lydia, aby to bylo pro Japonce správně exotické), která z CGI animace vyšla jako celkem pěkná holka a v příběhu má takovou větší roličku, která se blýskne hlavně v závěru Interlude (bohužel však hra končí mírným cliff-hangerem, který jsem příliš nepochopil. EDIT: tyto události jsou vysvětleny až v úplném závěru následující hry After Years). Jinak se vrací i další známí jako Yang (už zase někam zdrhá od svojí ženy), Palmon a Pogrom, či cool guy Edge.
V hlavní roli je samozřejmě Cecil, jenž se tentokrát trmácí přes království Damcyan a pár dungeonů včetně trpasličího podzemí do Babylonské věže, což jsou všechno lokace z původní hry. Přiznám se, že jsem nebyl nikterak nadšen z toho, že musím ona místa procházet zase znovu; dokonce i truhly s jejich tajnými průchody jsou zase naplněné a zpět na svých místech! A opět nastalo probíjení se skrze stejné řady generických nepřátel. Eh, nejsem fanda těchto opakování. Jestli nastane podobná situace i v následujícím rozšíření, tak si mě FFIV za rámeček nedá.
Ale k dobru mohu zmínit, že hra je na své poměry dost krátká. Sice jsem v ní strávil více, než bylo nutné, nicméně jsem hru úspěšně a bez problému zakončil, takže fajn. Dokonce se tu opět vyskytla místnost tvůrců hry a shlédl jsem zde svůdný taneček lepých tanečnic (taktéž stejný jako v původní hře).
Hru jsem dohrál za neúplné 4 hodiny. Z celé hry nejvíce cením bonusový soundtrack s možností přehrávání. Taky se v menu vyskytl nějaký bestiář, který mám z velké části nevyplněný, ale to neřeším. Je tu i seznam nějakých artworků, avšak je to tak pixelaté, že z toho nic nemám (hrál jsem v emulátoru Retroarch bez úpravy obrazu).
Tak schválně, co dál…
EDIT:
Komentář k předcházející Final Fantasy IV
Komentář k následující Final Fantasy IV: The After Years
Tentokrát jsem si nemohl vybrat mezi různými verzemi hry, takže skok od předchozí původní verze k trošku hezčí grafice mě zprvu trochu zaskočil, ale potěšil mě propracovaný CGI intro filmeček na úvod v této kolekci (zřejmě tedy pro IV, ovšem pro mě to byla novinka), díky kterému pixelaté postavy ve hře působí živěji.
A o postavách to celé je. Cecil a Rosa jsou stále spolu i rok po svatbě, kupodivu nikdo z nich mezitím tragicky nezemřel, takže třeba v budoucnu bude i nějaké to děcko. Jen Kain je od smutného osudového finále základní hry někde v čoudu. Vrací se však Rydia (předpokládám, že správně byla zamýšlena jako Lydia, aby to bylo pro Japonce správně exotické), která z CGI animace vyšla jako celkem pěkná holka a v příběhu má takovou větší roličku, která se blýskne hlavně v závěru Interlude (bohužel však hra končí mírným cliff-hangerem, který jsem příliš nepochopil. EDIT: tyto události jsou vysvětleny až v úplném závěru následující hry After Years). Jinak se vrací i další známí jako Yang (už zase někam zdrhá od svojí ženy), Palmon a Pogrom, či cool guy Edge.
V hlavní roli je samozřejmě Cecil, jenž se tentokrát trmácí přes království Damcyan a pár dungeonů včetně trpasličího podzemí do Babylonské věže, což jsou všechno lokace z původní hry. Přiznám se, že jsem nebyl nikterak nadšen z toho, že musím ona místa procházet zase znovu; dokonce i truhly s jejich tajnými průchody jsou zase naplněné a zpět na svých místech! A opět nastalo probíjení se skrze stejné řady generických nepřátel. Eh, nejsem fanda těchto opakování. Jestli nastane podobná situace i v následujícím rozšíření, tak si mě FFIV za rámeček nedá.
Ale k dobru mohu zmínit, že hra je na své poměry dost krátká. Sice jsem v ní strávil více, než bylo nutné, nicméně jsem hru úspěšně a bez problému zakončil, takže fajn. Dokonce se tu opět vyskytla místnost tvůrců hry a shlédl jsem zde svůdný taneček lepých tanečnic (taktéž stejný jako v původní hře).
Hru jsem dohrál za neúplné 4 hodiny. Z celé hry nejvíce cením bonusový soundtrack s možností přehrávání. Taky se v menu vyskytl nějaký bestiář, který mám z velké části nevyplněný, ale to neřeším. Je tu i seznam nějakých artworků, avšak je to tak pixelaté, že z toho nic nemám (hrál jsem v emulátoru Retroarch bez úpravy obrazu).
Tak schválně, co dál…
EDIT:
Komentář k předcházející Final Fantasy IV
Komentář k následující Final Fantasy IV: The After Years
Pro: Krátký příběh; grafika
Proti: Četnost náhodných soubojů; opakující se lokace; silně lineární cesta