Za vámi zavřené dveře přechodové komory, v ruce nabitá pistole, před vámi terminál se zprávou od palubního počítače a hangár plný nepřátelských mimozemšťanů. Tak začíná boj o záchranu kolonizační lodě UESC Marathon.

Marathon je klon Doomu původně vydaný pro počítače Apple Macintosh. Tak lze nejlépe shrnout technické možnosti původního enginu a základní hratelnost. Navíc je tu ale řada nových prvků, které byly v roce 1994 přímo revoluční. Například rozhlížení pomocí myši, realistické nabíjení zbraní, dva režimy střelby, plošinkové hlavolamy a především příběhové úkoly, které si přečtete na počítačových terminálech umístěných v různých částech většiny map.

Mimozemská armáda se skládá z několika ras s různými zbraněmi, výhodami a slabinami. Nepřátelé nejsou příliš chytří, takže střelci občas pálí svým spolubojovníkům do zad, ale dovedou vás pronásledovat přes celou mapu a občas se nějaký zatoulaný mimozemšťan objeví za vámi, když to nejméně čekáte.

Arzenál zbraní mohl být trochu lepší a trochu lépe využitý. I v závěru hry budete celkem často používat základní pistoli, protože kromě jedné hodně vzácné zbraně nebudete mít nic lepšího pro střelbu na větší vzdálenost. Hned v jednom z prvních levelů přitom dostanete samopal s granátometem, který je opravdu skvělý proti větším počtům nepřátel, ale má rozptyl jako brokovnice a na dálku s ním nejde trefit stodolu. Ke konci hry pak dostanete i raketomet a plamenomet, které ale mají poměrně omezené využití. Někteří nepřátelé jsou proti plamenometu zcela imunní a rakety i granáty mají oproti jiným hrám malý účinek.

Příběh je povedený a hlubší, než se na první pohled zdá. Část příběhových zpráv se totiž skrývá v tajných místnostech. Nechybí ani několik zajímavých zvratů. Samotné příběhové úkoly nejsou pro dnešní hráče nic překvapivého - zmáčknout několik tlačítek, donést předmět A na místo B, zlikvidovat všechny nepřátele nebo třeba jen prošmejdit všechny části mapy. Ve své době to byl ale revoluční nápad, stejně jako hlavolamy, kde si musíte správně nastavit několik plošinek, a pak přes ně přeběhnout. Největším slabým místem je bohužel design některých levelů, kde si autoři vůbec nelámali hlavu s nějakým realistickým a konzistentním ztvárněním kolonizační lodi ani bezpečností práce pro posádku. Často budete muset skákat z pohyblivých plošinek, které vás při špatném načasování rozmáznou o strop. Nejednou vás cesta zavede na ochoz nad dírou, ze které zjevně nevede ani cesta dál, ani cesta zpět. Občas je v té díře dokonce láva. Co máte udělat? No přece skočit do ní, aby se vám cesta otevřela! Lávovou koupel si pak užijete hned v několika levelech. Za nejlepší část hry považuji návštěvu mimozemské lodi, protože tam si autoři dali na konzistenci a rozumnějším designu trochu víc záležet.

Marathon je nejspíš nejlepší 3D střílečka z poloviny 90. let, o které jste nikdy neslyšeli. Může směle konkurovat klasikám žánru jako je Doom, Star Wars: Dark Forces nebo The Terminator: Future Shock, ale přece jen hodně zestárl. Pokud vás zajímá historie 3D stříleček, určitě ho vyzkoušejte.