Northgard je jednou z těch her, na kterou jsem narazil čistě náhodou, když jsem zrovna hledal něco na způsob Warcraft 3 nebo Age of Empires . Říkal jsem si, že už mě strategie nemůžou ničím překvapit, ale jak jsem se spletl! Northgard mě úplně vtáhl.
Jakmile jsem spustil hru, ocitl jsem se v drsné, ale nádherné krajině inspirované severskou mytologií. Hra má úplně jiný vibe než klasické RTS. Tady nejde o nějaké šílené armády, které po sobě metají kouzla nebo stovky rytířů. V Northgard začínáš s malou osadou v divoké přírodě a pomalu, ale jistě ji přetváříš v prosperující kmen Vikingů. A to je na tom to kouzlo – všechno jde přirozeně, postupně, jako kdyby ti hra chtěla dát čas se do toho světa ponořit.
Mechanika je sice známá z jiných her, ale Northgard si přesto jede po svém. Zatímco klasické RTS mají tu klasickou RTS dynamiku – build, fight, win – tady máš kromě bojů na krku ještě přežití. Každá zima tě dokáže potrápit. Když ti dojde jídlo, tak máš problém. Když nejsi připravený, tak tě může sežrat smečka vlků nebo tě přepadne nějaký nepřátelský kmen. Musíš fakt balancovat mezi expanzí a péčí o své obyvatele.
A teď k těm bitvám. V Warcraft 3 mě vždycky bavil hrdina a jeho schopnosti, zatímco v Age of Empires jsem miloval ty obří bitvy, kde jsi ovládal stovky jednotek. Northgard je někde mezi. Hrdinové tu sice nejsou tak dominantní, ale mají své místo. A ty bitvy – i když nejsou tak masivní, pořád mají grády. Strategické umístění jednotek a využívání terénu tady fakt hraje roli.
Jedna z věcí, která mě taky dost bavila, je různorodost kmenů. Každý kmen má jiné schopnosti, styl hraní a strategii. Ať už chceš být obchodník, který ovládne mapu ekonomicky, nebo bojovník, který se postará o to, aby ostatní rychle skončili, vždycky si najdeš něco, co tě baví.
Co se týče grafiky, ta mi úplně sedla. Není to ultra realistické jako v některých moderních hrách, ale má to svůj specifický styl, který prostě funguje (a já mám asi trochu slabost pro low-poly modely). Krásně detailní mapa, živé barvy a proměnlivé roční období – to všechno přidává celkovém dojmu. A hudba? Ta tě úplně vtáhne do světa Vikingů, ať už stavíš novou farmu nebo se chystáš na útok.
Hra mě to baví už desítky hodin a pořád mám pocit, že jsem všechno neobjevil.
Jakmile jsem spustil hru, ocitl jsem se v drsné, ale nádherné krajině inspirované severskou mytologií. Hra má úplně jiný vibe než klasické RTS. Tady nejde o nějaké šílené armády, které po sobě metají kouzla nebo stovky rytířů. V Northgard začínáš s malou osadou v divoké přírodě a pomalu, ale jistě ji přetváříš v prosperující kmen Vikingů. A to je na tom to kouzlo – všechno jde přirozeně, postupně, jako kdyby ti hra chtěla dát čas se do toho světa ponořit.
Mechanika je sice známá z jiných her, ale Northgard si přesto jede po svém. Zatímco klasické RTS mají tu klasickou RTS dynamiku – build, fight, win – tady máš kromě bojů na krku ještě přežití. Každá zima tě dokáže potrápit. Když ti dojde jídlo, tak máš problém. Když nejsi připravený, tak tě může sežrat smečka vlků nebo tě přepadne nějaký nepřátelský kmen. Musíš fakt balancovat mezi expanzí a péčí o své obyvatele.
A teď k těm bitvám. V Warcraft 3 mě vždycky bavil hrdina a jeho schopnosti, zatímco v Age of Empires jsem miloval ty obří bitvy, kde jsi ovládal stovky jednotek. Northgard je někde mezi. Hrdinové tu sice nejsou tak dominantní, ale mají své místo. A ty bitvy – i když nejsou tak masivní, pořád mají grády. Strategické umístění jednotek a využívání terénu tady fakt hraje roli.
Jedna z věcí, která mě taky dost bavila, je různorodost kmenů. Každý kmen má jiné schopnosti, styl hraní a strategii. Ať už chceš být obchodník, který ovládne mapu ekonomicky, nebo bojovník, který se postará o to, aby ostatní rychle skončili, vždycky si najdeš něco, co tě baví.
Co se týče grafiky, ta mi úplně sedla. Není to ultra realistické jako v některých moderních hrách, ale má to svůj specifický styl, který prostě funguje (a já mám asi trochu slabost pro low-poly modely). Krásně detailní mapa, živé barvy a proměnlivé roční období – to všechno přidává celkovém dojmu. A hudba? Ta tě úplně vtáhne do světa Vikingů, ať už stavíš novou farmu nebo se chystáš na útok.
Hra mě to baví už desítky hodin a pořád mám pocit, že jsem všechno neobjevil.
Desperados III: Money for the Vultures - Part 1: Late to the Party