Tak jsem si konečně zahrál Jets'n'Guns 2, a jako fanoušek prvního dílu jsem byl fakt zvědavý, co nového mi to přinese. Hned na začátku musím říct, že to vypadá skvěle. Grafika je parádně vymazlená, barvy krásně září a všechno je takový... čistší, svižnější. A soundtrack od Machinae Supremacy? No to je pořád to starý dobrý maso – kytary jedou jak zběsilý a s touhle muzikou se prostě střílí líp.

Co se týče hratelnosti, tak ta zůstala věrná tomu, co fungovalo už v prvním díle. Akce je rychlá, zbraně jsou skvělý a možnost si vybavit loď různými šílenými věcmi mě pořád baví. Trochu jsem se bál, že to bude moc zjednodušený, ale naštěstí se to nestalo.

No ale teď k tomu, proč jsem z toho nebyl úplně odvařenej. První díl Jets'n'Guns byla fakt nálož, dlouhý a náročný. A tady? Zhruba třetinová délka. Jako, chápal bych to, kdyby ta kratší kampaň přinesla něco extra, ale popravdě mi to připadalo, jako kdyby se to skončilo zrovna, když jsem se pořádně rozehřál. Na konci jsem si říkal, "Cože, už je to všechno?" Prostě jsem čekal, že dostanu víc, než jsem nakonec dostal.

Jasně, furt je to zábava a ten chaos na obrazovce je pořád návykovej, ale jakmile si vzpomeneš, jak dlouho ti trvalo projít první JnG, tak tady ten zážitek vybledne o něco dřív, než by měl.

Furt je to ale dobrá hra. Kdo rád hrál první díl, neprohloupí, když zkusí i tento, zvláště když se bude nabízet v nějaké slevové akci.