Když jsem začal hrát Kathy Rain, byl jsem nadšený. Úvod příběhu mě okamžitě vtáhl – máme tu hlavní hrdinku Kathy, která se po letech vrací do rodného města na pohřeb svého dědečka. Kathy je tvrdohlavá, drzá a má trochu temnou minulost. Tenhle typ postavy mám prostě rád. Do toho začínají vyplouvat na povrch záhady ohledně její rodiny a záhadných událostí kolem dědečka. Už první hodiny jsem si říkal, že tady je potenciál pro perfektní detektivku ve stylu 90. let.

Hra má ten správný retro vibe – pixelová grafika, skvělá atmosféra malého města zahaleného do mlhy a melancholie, a samozřejmě perfektní hudba. Díky tomu jsem se cítil, jako bych se vrátil do starých dobrých časů point-and-click adventur, kdy příběh byl králem. A ten příběh mě fakt zaujal! Dialogy jsou skvěle napsané, každá postava má něco do sebe a mnohdy ani nevíte, komu věřit.

Ale čím jsem šel hlouběji do příběhu, tím víc se mi začalo zdát, že se scénář pomalu ztrácí ve vlastní spletitosti. Kathy se postupně dozvídá víc a víc, věci začínají být temnější a nadpřirozenější, což bych přijal, kdyby to mělo nějaké smysluplné vyústění. Jenže ve chvíli, kdy jsem si začal myslet, že se příběh chystá ke kulminaci a konečně dostanu odpovědi na všechny ty nejasnosti… bum, přišlo rozčarování.

Závěr byl na můj vkus prostě moc rychlý, zmatený a vlastně tak trochu o ničem. Když jsem hru dohrál, měl jsem pocit, že jsem se díval na skvělý seriál, ale zrušili ho po první sezóně a nechali všechno viset ve vzduchu. Některé vedlejší linky zůstaly nerozřešené, motivace některých postav tak nějak nejasné – jako by tvůrci nedotáhli ten příběh do konce a spolehli se na to, že si hráči prostě něco domyslí.

Celkově mě hra ale bavila, jen to trochu zanechalo pachuť. Jestli máte rádi staré adventury a příběhy s temnou atmosférou, stojí za to si Kathy Rain zahrát, zvlášť pokud se objeví v nějakém sezónním výprodeji. Jen počítejte s tím, že na konci možná zůstanete s víc otázkami než odpověďmi.