Do čtveřice adventura z roku 2008, tentokrát jsem si vybral Chronicles of Mystery od tvůrců Art of Murder. Celá tahle série nebyla špatná, ale nebyl to rozhodně žádný zázrak a totéž se dá říct o Chronicles of Mystery. Zásadní problém je, že všechno co se tu stane už bylo někde jinde a o něco líp.
Mladá archeoložka Sylvie se vydává na Maltu za strýcem, který byl blízko velkého archeologického objevu, ale zmizel. Sylvii čeká archeologické pátrání, které vede uličkami La Valetty a vykopávkami na ostrově Gozo, podíváte se i do Instanbulu či Vatikánu. Vše se točí kolem maltézských rytířů a Bible, tentokrát kolem síly která stála za zničením Sodomy a Gomory (vypadá to jako archa úmluvy). A samozřejmě hrdince jdou po krku zlodušiagenti Vatikánu a Mosadu, kteří chtějí archu pro sebe. Není to moc originální, při hraní mě napadaly Broken Sword, Indiana Jones a x dalších her/filmů s podobnými náměty. K tomu víceméně povrchní postavy, rozhovory o ničem, pár povinných deníků a odfláknutý a nelogický konec. Na konci hrdinka archu otevře a navzdory ničivé síle se kromě trošku světla nic nestane... záporáci přestanou být důležití, strýc umírá, tak k čemu to všechno bylo? Její vize taky nakonec nic neznamenaly. Za ten odbytý konec dávám nakonec o 5% míň.
Grafika není taky žádný zázrak. Filmečky jsou spíše hnusné, lokace nijak zázračné (možná Maltské uličky) a v každé z nich je jen pár míst na průzkum. Občas je grafika neskutečně tmavá, vrcholem je puzzle s krbem, kde jsem prostě neviděl nic, takže jsem se musel podívat do návodu.
Jinak se to nehraje špatně. Ovládání je tradiční s jedním kurzorem, hrdinka svižně běhá, různé neférovosti tu nenajdete. Inventář zobrazuje detaily předmětů a občas je nutné předmět prozkoumat pravým tlačítkem aby se z něj vylouplo něco nového. Je tu i polovičaté zobrazování aktivních míst, hra totiž zobrazí jen něco. Ostatní aktivní místa si musíte najít a prozkoumat, ale slouží jen k dokreslení děje a prostředí, jinak nejsou potřeba. Díky zobrazeným aktivním místům odpadá většina zákysů, Sylvie navíc občas napovídá co dělat. A ve většině lokací toho zas moc na práci není. Nejvíce mě bavil Vatikán, kde přijde troška toho hutnějšího adventuření, kombinování ve snaze uniknou z dvorku, dostat se do archívu, vybílit ho aby nikdo nic nepoznal :) a utéct. Není to krátké, úplně lehké nebo hloupé, ale opět mám pocit, že většinu úkolů či puzzlů jsem už někde viděl... dokonce dojde i na posouvání bedniček ala Broken Sword 3. Sylviin deníček je kupodivu i docela vtipný, rozhodně vtipnější než zbytek poměrně suché hry (až na na tradičního držkujícího papouška). A jeden pořádný opruz - občas se stane, že předmět A nemůžete použít na předmět B (hra při kombinacích nic nehlásí), ale naopak to jde; tohle byla příčina pár zákysů a nakouknutí do návodu.
A na závěr pár technických problémů. Na Windows 7 hra prostě ignoruje instalaci patche a následně češtiny, navzdory úspěšné instalaci je furt v angličtině. Horší je, že v dialozích jsou konce rozhovorů dost často useklé... sice si je můžete přečíst, ale na atmosféře to nepřidá. Návody jak řešit (kompatibilita, vypnutí spřažení dvou jáder) nebyly k ničemu.
Závěrem? Mírně nadprůměrná, lehce povrchní, klišoidní adventura která nestrhne, ale hrát se dá.
Mladá archeoložka Sylvie se vydává na Maltu za strýcem, který byl blízko velkého archeologického objevu, ale zmizel. Sylvii čeká archeologické pátrání, které vede uličkami La Valetty a vykopávkami na ostrově Gozo, podíváte se i do Instanbulu či Vatikánu. Vše se točí kolem maltézských rytířů a Bible, tentokrát kolem síly která stála za zničením Sodomy a Gomory (vypadá to jako archa úmluvy). A samozřejmě hrdince jdou po krku zlodušiagenti Vatikánu a Mosadu, kteří chtějí archu pro sebe. Není to moc originální, při hraní mě napadaly Broken Sword, Indiana Jones a x dalších her/filmů s podobnými náměty. K tomu víceméně povrchní postavy, rozhovory o ničem, pár povinných deníků a odfláknutý a nelogický konec. Na konci hrdinka archu otevře a navzdory ničivé síle se kromě trošku světla nic nestane... záporáci přestanou být důležití, strýc umírá, tak k čemu to všechno bylo? Její vize taky nakonec nic neznamenaly. Za ten odbytý konec dávám nakonec o 5% míň.
Grafika není taky žádný zázrak. Filmečky jsou spíše hnusné, lokace nijak zázračné (možná Maltské uličky) a v každé z nich je jen pár míst na průzkum. Občas je grafika neskutečně tmavá, vrcholem je puzzle s krbem, kde jsem prostě neviděl nic, takže jsem se musel podívat do návodu.
Jinak se to nehraje špatně. Ovládání je tradiční s jedním kurzorem, hrdinka svižně běhá, různé neférovosti tu nenajdete. Inventář zobrazuje detaily předmětů a občas je nutné předmět prozkoumat pravým tlačítkem aby se z něj vylouplo něco nového. Je tu i polovičaté zobrazování aktivních míst, hra totiž zobrazí jen něco. Ostatní aktivní místa si musíte najít a prozkoumat, ale slouží jen k dokreslení děje a prostředí, jinak nejsou potřeba. Díky zobrazeným aktivním místům odpadá většina zákysů, Sylvie navíc občas napovídá co dělat. A ve většině lokací toho zas moc na práci není. Nejvíce mě bavil Vatikán, kde přijde troška toho hutnějšího adventuření, kombinování ve snaze uniknou z dvorku, dostat se do archívu, vybílit ho aby nikdo nic nepoznal :) a utéct. Není to krátké, úplně lehké nebo hloupé, ale opět mám pocit, že většinu úkolů či puzzlů jsem už někde viděl... dokonce dojde i na posouvání bedniček ala Broken Sword 3. Sylviin deníček je kupodivu i docela vtipný, rozhodně vtipnější než zbytek poměrně suché hry (až na na tradičního držkujícího papouška). A jeden pořádný opruz - občas se stane, že předmět A nemůžete použít na předmět B (hra při kombinacích nic nehlásí), ale naopak to jde; tohle byla příčina pár zákysů a nakouknutí do návodu.
A na závěr pár technických problémů. Na Windows 7 hra prostě ignoruje instalaci patche a následně češtiny, navzdory úspěšné instalaci je furt v angličtině. Horší je, že v dialozích jsou konce rozhovorů dost často useklé... sice si je můžete přečíst, ale na atmosféře to nepřidá. Návody jak řešit (kompatibilita, vypnutí spřažení dvou jáder) nebyly k ničemu.
Závěrem? Mírně nadprůměrná, lehce povrchní, klišoidní adventura která nestrhne, ale hrát se dá.
