Jedničku a dvojku jsem hrál snad dřív než uměl mluvit a obzvlášť k dvojce chovám sympatie na hraně obsese. Zvláštní, že z trojky si pamatuju tak málo, pravděpodobně byla v dětství zastíněna Mafií. Rozdělily si to dokonale: M1 má příběh, GTA III openworld.
Podobně jako u remaku Warcraftu III té amatéřině dostupné nyní na Steamu nelze věřit. Mobilní port původní hry převedený do Unrealu 4 kvalitou na úrovni školní práce. Rychlý rip potvrdil, že je to navrch k tomu po několika letech patchů pořád rozbitý. Naštěstí asi rok zpátky byla u překupníka celá originální série, tak jsem to prubnul, optimalizoval, poladil a spustil.
Auta s detailním destrukčním modelem, který Rockstar vylepšoval až do IV, kde se rozhodl zároveň pro simulaci jízdy a totálně to nedal, načež se s V vrátil k arkádě. Vachrlatá střelba, kterou Rockstar vylepšoval až do IV a totálně to dal, načež se s V vrátil k arkádě bez důvodu. Luxusní rádio jako obvykle, no a to město. Denní cyklus, lidi si dávají do držky, poslouchají hudbu ve sluchátkách, sanita přijede pro chabruse - dost bylo už ve dvojce, ale nedeformovaná, překlopená do 3D, působila hra v době vydání velmi živě. O to víc jsou ty remaky tragické, protože ve snaze oddělit III,VC a SA od HD universa IV,V, naprosto nepochopili, že realismus byl cílem od začátku.
Questy jsou základní. Formou stejné jako ve dvojce zvednutí sluchátka v telefonní budce. Často i divné, když vám šéf nechá ležet na stole dopis nebo si chodíte vyzvednout instrukce na hajzly. Či vyloženě špatně nadesignované, když máte přepadnout banku. Při honičce vám zmizí orientační ikony. V naivní víře dojedete k ťuplíku, co na mapě zbyl. "Zbav se fízlů, jinak neotevřu," místo aby se garáž otevřela a splněný úkol smazal Wanted Level. Tak jezdíte slepí po městě a po pátém opakování už si pamatujete všech 8 zatáček od banky k automechanikovi. Samozřejmě aby hráč nepřišel zkrátka za drahou hru (+ PS2 topinkovač), chybí checkpointy.
I přes dojem surového materiálu se mi to hrálo kolikrát líp než pokračování. Herní náplň se drží základních mechanik a jak je jednoduchá, vede paradoxně k nečekaným situacím: granátem vyhodim do povětří auta, co mě budou pronásledovat, dřív než nasednu do kradeného nebo zablokuju výjezd týpkovi, kterého bych jinak musel honit přes půl města zase já. Určitě nemusim s ještěrkou nakládat krabice nebo pilotovat vrtulníček na dálkové ovládání. Tyhle kraviny přišly až potom.
Podobně jako u remaku Warcraftu III té amatéřině dostupné nyní na Steamu nelze věřit. Mobilní port původní hry převedený do Unrealu 4 kvalitou na úrovni školní práce. Rychlý rip potvrdil, že je to navrch k tomu po několika letech patchů pořád rozbitý. Naštěstí asi rok zpátky byla u překupníka celá originální série, tak jsem to prubnul, optimalizoval, poladil a spustil.
Auta s detailním destrukčním modelem, který Rockstar vylepšoval až do IV, kde se rozhodl zároveň pro simulaci jízdy a totálně to nedal, načež se s V vrátil k arkádě. Vachrlatá střelba, kterou Rockstar vylepšoval až do IV a totálně to dal, načež se s V vrátil k arkádě bez důvodu. Luxusní rádio jako obvykle, no a to město. Denní cyklus, lidi si dávají do držky, poslouchají hudbu ve sluchátkách, sanita přijede pro chabruse - dost bylo už ve dvojce, ale nedeformovaná, překlopená do 3D, působila hra v době vydání velmi živě. O to víc jsou ty remaky tragické, protože ve snaze oddělit III,VC a SA od HD universa IV,V, naprosto nepochopili, že realismus byl cílem od začátku.
Questy jsou základní. Formou stejné jako ve dvojce zvednutí sluchátka v telefonní budce. Často i divné, když vám šéf nechá ležet na stole dopis nebo si chodíte vyzvednout instrukce na hajzly. Či vyloženě špatně nadesignované, když máte přepadnout banku. Při honičce vám zmizí orientační ikony. V naivní víře dojedete k ťuplíku, co na mapě zbyl. "Zbav se fízlů, jinak neotevřu," místo aby se garáž otevřela a splněný úkol smazal Wanted Level. Tak jezdíte slepí po městě a po pátém opakování už si pamatujete všech 8 zatáček od banky k automechanikovi. Samozřejmě aby hráč nepřišel zkrátka za drahou hru (+ PS2 topinkovač), chybí checkpointy.
I přes dojem surového materiálu se mi to hrálo kolikrát líp než pokračování. Herní náplň se drží základních mechanik a jak je jednoduchá, vede paradoxně k nečekaným situacím: granátem vyhodim do povětří auta, co mě budou pronásledovat, dřív než nasednu do kradeného nebo zablokuju výjezd týpkovi, kterého bych jinak musel honit přes půl města zase já. Určitě nemusim s ještěrkou nakládat krabice nebo pilotovat vrtulníček na dálkové ovládání. Tyhle kraviny přišly až potom.
Diablo II
Pro: v jednoduchosti je síla | přes nadsázku ještě žánrově jednotné
Proti: designově zastaralé