Evil Within je takovej klon Resident Evilu s drobnými odchylkami (aby ne, když to dělal Shinji Mikami). Esteticky je to ale dost přepjaté... Někdy se protagonista klouže do nějakýho sklepa, kde je káď plná těl a krve. Jindy utíká chodbou, zatímco ho honí týpek s motorovkou a po stěnách se točí ostny. Jindy ujíždíte v autobusu před obrovským pavouko-mutantem... Některé arény jsou plné očí a textura země připomíná tkáň nebo mozek. Na konci se vznášíte v prostoru na zádi armádního vozidla s kulometem a pálíte na závěrečného bosse. Ač mám zkušenosti s LSD a chápu, že příběh hry se odehrává ve vnitřním světě, tak na můj vkus je to příliš rozlítané a edgy, což říkám jako někdo, kdo má extrémy rád! Přesto ale tvrdím, že mi to přes všechnu tu urputnou snahu zapůsobit nepřišlo příliš působivé.

Nevím jak to běželo v době vydání, ale v roce 2024 jsem to hrál na své RTX 2060 na 60FPS a běželo to bez problému. Načítání bylo rychlé, ačkoliv jsem to měl nainstalované na HDD, nikoli SSD. Ty černý okraje jsem si samozřejmě hned vypnul v nastavení, protože to je hroznej nápad. Mám pocit, že v době vydání byly hráčům vnuceny, někdo udělal mód, kterej je odstranil a vývojáři po kritice sami umožnili vypnout je v nastavení.

PŘÍBĚH:
Detektiv, za kterého hrajeme přijede vyšetřit vraždy v nemocnici, ale rychle se propadne do nějakého brutálního vnitřního světa hlavního záporáka, který dříve financoval jistý projekt STEM (stroj schopný sjednotit mysl několika lidí s jednou myslí - tou jeho, která bude mát kontrolu). Záporák chtěl vytvořit vlastní vnitřní svět, aby mohl znovu žít skrze své vzpomínky se svou sestrou, k níž se v dětství asi upnul, a která byla v dětství upálena. Ovšem já po většinu času moc nevěděl, co se děje a hlavně proč by mě to mělo zajímat. Hráč sice pochopí, že záporák chce Leslieho (páč jeho mysl je nějak kompatibilní s jeho) a ostatní postavy chtěj Leslieho zachránit, ale to je tak vše a rozhodně to nestačí na to, abych do dění byl nějak zainteresovaný. Nutno dodat, že jsem nečetl nehrál DLCs a nečetl zápisky, protože vyprávění příběhu skrze ně považuju za opovrženíhodné a z gamingu by mělo zmizet!
Postavy jsou nemastný neslaný a vyprávění na mě naprosto nefungovalo. Většinou není moc jasné, oč jde a když něco zjistíme, tak to beztak nemá žádnej emocionální nebo intelektuální náboj, protože vše, co se děje je jen taková kulisa k tomu, aby hráč mohl procházet krvavé lokace a bojovat s ohavnými nepřáteli a prožívat survival horror. Žádnou opojnou myšlenku jsem za tím nenašel, ač bych asi na nějakou přišel. Možná chtěl autor říci, že vzteklý a traumatizovaný člověk má ohavný vnitřní svět nebo že člověk by se neměl nechat tížit minulostí. Tato témata však nejsou dost dobře (niterně, psychologicky, důsledně, plně) tematizovaná na to, aby ke mně promlouvala.

GAMEPLAY:
Mně průchod trval 15h, ale moc jsem se nebavil. První dny jsem to hrál vždy cca hoďku, protože pak mě to už začalo štvát, ale poslední dva dny jsem dohrál druhou půlku hry, protože jsem to už chtěl mít z krku a v závěru jsem byl už fakt otrávenej. Od tvůrce RE a RE4 bych očekával nějaký pokrok, ale přijde mi, že se jako tvůrce neposunul a zároveň EW zajebal hromadou malých frustrujících kravin.
Proč hráč musí držet klávesu, abych se skrze zrcadlo proklikl do save pointu nemocnice, kde musíme ještě proběhnout celou chodbu, abych si mohl vylepšit zbraně nebo možnost déle běžet (z počátku pouhé 3s, ale na konci hry jsem měl luxus celých 8 vteřin...).
RPG systém je ale v tomto typu hry poměrně zbytečnej a tvůrci tak jen ztrácí hráčův čas.
Gun Play je docela fajn, protože zbraně mají "sílu". Dostupných je myslím 5 zbraní (revolver, silnější revolver, brokovnice, puška, kuše s různými typy šípů) a ačkoliv upřednostňuji hororové hry se soubojovou mechanikou nad mechanikou hide&seek, ale zde přítomnej typickej hororovej gameplay design mě už nebaví. Hráčská postava je uměle pomalá, aby byl hráč jaksi znevýhodněn a hra ho takto uváděla v napětí. Já se u hororových her a hororů celkově fakt nebojím, ale vadí mi, když musím s blbou hrou ztrácet zbytečně moc času, protože umírám, protože moje postava po třech vteřinách sprintu zastaví a potřebuje se vydejchat. Něco podobného nastalo i tehdy, když jsem se snažil silného nepřítele navést na místo, kde by ho zlikvidoval samostříl, jenže než ten samostříl spustím - tedy než postava přepne páku, tak byl již u mě a já mrtvý. následně jsem musel projít arénu opět od začátku (někdy jsou ty checkpointy zbytečně vzdálené), sesbírat zase náboje a kredity a znovu zkouknout nepřeskočitelnou cutscénu (když jsem to viděl jednou, nepotřebuju to přeci vidět znovu). Tohle zdržování mi opravdu vadí...
Chápu, že taká omezení na hráče "tlačí" a říkají mu, aby hrál taktičtěji, udržoval si odstup, hlídal si výdrž/náboje/zdraví, ale raději bych byl, kdyby tenhle lacině unylej design nechali vývojáři už u ledu a přišli s něčím sofistikovanějším, dynamičtějším, kreativnějším, zajímavějších!
Co se hráčových možností týká, tak se může krčit, což se hodí pro primitivní stealth. Melee je hrozně slabé a lze ho využít jen na krátké znehybnění řadového nepřítele (ovšem je třeba se dostat blízko a může se stát, že nepřítel rovněž spustí útok ve stejný moment, ale ublíženo bude vám, protože akce hráče nemá přednost). Libovolně skákat nelze a sprintovat lze jen chvilku, jak už jsem říkal.

Nyní mi zdejší komunita může dát na komentář disliky, protože "nejsem objektivní" a protože jsem znehodnotil jejich oblíbenou hru. Béééé :(((