Memento Mori 2 mě dalo opravdu zabrat. 3 předlouhé popracovní večery, 7 obrovitánských kapitol nabytých až po okraj adventuřením, kombinacemi, logickými dedukcemi a spoustou a spoustou puzzlů. Jestliže první díl sázel na příběh, rychlý spád a kratičké minikapitoly, tady si hrát bez pomoci návodu (o tom níže) člověk opravdu mákne.
Kde začít? Asi technickou stránkou. Bohužel stejně jako u prvního dílu jsem musel razantně osekat detaily a výsledkem byla nijak zázračná grafická stránka. Což je samozřejmě moje chyba, nicméně další technické problémy už ne. Hra se dlouze načítá z menu, mezi kapitolami se zdánlivě zasekává, v rozhovorech vypadávají tu titulky, tu řeč, občas hapruje i hlasitost některých postav. Hrdinka teoreticky běhá, ale prakticky podle toho jak se ji chce. Takové bugy by si áčková thrillerovo/hororová adventura neměla dovolit. A když jsem u těch výtek, tak nechápu smysl toho, že zmizely některé ulehčení z prvního dílu. Nepotřebná aktivní místa tudiž nemizí a správné kombinace se už neukazují. Naštěstí postup je většinou celkem logický.
Dále můžu už (skoro) jen chválit. Nevyhnut se zde SPOILERům ohledně první kapitoly, ale bez nich se příběh popsat nedá. Nuže Lara a Max spolu nějakou dobu žijí, jsou na dovolené v Jižní Africe, kde se zapletou do vloupačky do muzea. V obrovské první kapitole postupně vypátrají komplice, pachatele i objednatele loupeže vzácných sošek a přichází šok. Max má bouračku a pravděpodobně spadne z útesu a umírá. Další děj se odehrává v několika rovinách. Lara se nedokáže smířit s tím, že by měl být mrtvý a pořád věří, že se objeví. To zoufalství nad ztrátou milované osoby mi doslova sálalo z monitoru. Stejně tak výborný je případ. Lara původně analyzuje jen kresby z místo rituální vraždy, ale brzy se ocitá na stopě sériovému vrahovi, který zanechává krvavé stopy, spoustu hádanek a je stále o krok napřed. A stopy navíc ukazují na zmizelého Maxe. Skvostný temný thriller se spoustou dalších rovin. Šéfová házející klacky pod nohy, návrat ke starým místům z prvního dílu, postava Keiry která Vám bude pokud jste dohráli jedničku jasná. A samozřejmě mystická rovina, která se ubírá cestou vizí, konfliktu mezi vírou a racionálnem a točí se opět kolem andělů smrti. Krimi i mystická rovina se na konci propojí a i když jsem si tentokrát na zadek nesedl, pěkné to bylo, až na jednu výtku... ale o tom níže.
Příběh je fantastický a stejně tak i hratelnost s jednou subjektivní výtkou. Jak jsem psal, kapitoly jsou obrovské, plné hádanek, puzzlů, řešení problémů. A nejlepší na tom jsou kapitoly 2-4, které jsou čistě policejní prácí a musím smeknout. Ať už skládáte dokumenty, analyzujete obrazy, kresby či fotky, porovnáváte otisky prstů říkáte si jo takhle by to mohlo vypadat. Jedna kapitola je celá o analýze fotek, v další zkoumáte místo činu šíleného vraha se spoustou vodítek (a puzzlů) a v jiné se zas ženete za uneseným poldou, hledáte, označujete a fotíte stopy a hned na místě si je skládáte do rekonstrukce děje. Úžasná práce! Proč teda jen 80%? No zaprvé ty další kapitoly byly už "jen" tradiční adventura. A zadruhé tvůrci přišli s vylepšeními za které bych jim naliskal.
Stejně jako v jedničce Vás v 2-6 kapitole čekají rozhodnutí, které jsou ovšem tentokrát velice nejasná kam povedou. Já osobně tuhle nelinearitu v hrách moc nemusím a v adventurách už vůbec ne. Vybral jsem si kupodivu správně (cesta víry v nadpřirozeno a cesta poctivé policistky) a vše vedlo k až nečekanému happynedu. A za druhé v těchto kapitolách sbíráte procenta za správné detektivní úkony. Je potřeba mít aspoň 75%, ovšem pro kompletistu jako jsem já je nepředstavitelné nemít 100%. Zvlášť když se dočtete, že procenta ovlivňují konec. A procenta nezískáte snadno, naopak Vám hra háže klacky pod nohy tak brutálně, že to až hezký není. Jedno puzzle s vysokozdvižným vozíkem musíte zvládnout za min. počet tahů, jindy musíte odpovídat na složité restaurátorské otázky. Nebo stačí na něco sáhnout, vzít, ba i prohlídnout si věc před označením jako důkaz a jste bez procent. Ve finále jsem tak rezignoval, otevřel si návod a odškrtával co kde udělat, vzít, o čem promluvit... a veškerá radost z objevování příběhu a řešení problémů v háji. A stálo to za to? No nečekané setkání s Maxem je totálně odbyté.
Každopádně Memento Mori 2 je vynikající adventura, v lecčem lepší i než první díl, ale to pitomé "sbírání bodů" si tvůrci mohli odpustit, to se hodilo tak do bezpříběhových adventur z přelomu 80-90. let.
Kde začít? Asi technickou stránkou. Bohužel stejně jako u prvního dílu jsem musel razantně osekat detaily a výsledkem byla nijak zázračná grafická stránka. Což je samozřejmě moje chyba, nicméně další technické problémy už ne. Hra se dlouze načítá z menu, mezi kapitolami se zdánlivě zasekává, v rozhovorech vypadávají tu titulky, tu řeč, občas hapruje i hlasitost některých postav. Hrdinka teoreticky běhá, ale prakticky podle toho jak se ji chce. Takové bugy by si áčková thrillerovo/hororová adventura neměla dovolit. A když jsem u těch výtek, tak nechápu smysl toho, že zmizely některé ulehčení z prvního dílu. Nepotřebná aktivní místa tudiž nemizí a správné kombinace se už neukazují. Naštěstí postup je většinou celkem logický.
Dále můžu už (skoro) jen chválit. Nevyhnut se zde SPOILERům ohledně první kapitoly, ale bez nich se příběh popsat nedá. Nuže Lara a Max spolu nějakou dobu žijí, jsou na dovolené v Jižní Africe, kde se zapletou do vloupačky do muzea. V obrovské první kapitole postupně vypátrají komplice, pachatele i objednatele loupeže vzácných sošek a přichází šok. Max má bouračku a pravděpodobně spadne z útesu a umírá. Další děj se odehrává v několika rovinách. Lara se nedokáže smířit s tím, že by měl být mrtvý a pořád věří, že se objeví. To zoufalství nad ztrátou milované osoby mi doslova sálalo z monitoru. Stejně tak výborný je případ. Lara původně analyzuje jen kresby z místo rituální vraždy, ale brzy se ocitá na stopě sériovému vrahovi, který zanechává krvavé stopy, spoustu hádanek a je stále o krok napřed. A stopy navíc ukazují na zmizelého Maxe. Skvostný temný thriller se spoustou dalších rovin. Šéfová házející klacky pod nohy, návrat ke starým místům z prvního dílu, postava Keiry která Vám bude pokud jste dohráli jedničku jasná. A samozřejmě mystická rovina, která se ubírá cestou vizí, konfliktu mezi vírou a racionálnem a točí se opět kolem andělů smrti. Krimi i mystická rovina se na konci propojí a i když jsem si tentokrát na zadek nesedl, pěkné to bylo, až na jednu výtku... ale o tom níže.
Příběh je fantastický a stejně tak i hratelnost s jednou subjektivní výtkou. Jak jsem psal, kapitoly jsou obrovské, plné hádanek, puzzlů, řešení problémů. A nejlepší na tom jsou kapitoly 2-4, které jsou čistě policejní prácí a musím smeknout. Ať už skládáte dokumenty, analyzujete obrazy, kresby či fotky, porovnáváte otisky prstů říkáte si jo takhle by to mohlo vypadat. Jedna kapitola je celá o analýze fotek, v další zkoumáte místo činu šíleného vraha se spoustou vodítek (a puzzlů) a v jiné se zas ženete za uneseným poldou, hledáte, označujete a fotíte stopy a hned na místě si je skládáte do rekonstrukce děje. Úžasná práce! Proč teda jen 80%? No zaprvé ty další kapitoly byly už "jen" tradiční adventura. A zadruhé tvůrci přišli s vylepšeními za které bych jim naliskal.
Stejně jako v jedničce Vás v 2-6 kapitole čekají rozhodnutí, které jsou ovšem tentokrát velice nejasná kam povedou. Já osobně tuhle nelinearitu v hrách moc nemusím a v adventurách už vůbec ne. Vybral jsem si kupodivu správně (cesta víry v nadpřirozeno a cesta poctivé policistky) a vše vedlo k až nečekanému happynedu. A za druhé v těchto kapitolách sbíráte procenta za správné detektivní úkony. Je potřeba mít aspoň 75%, ovšem pro kompletistu jako jsem já je nepředstavitelné nemít 100%. Zvlášť když se dočtete, že procenta ovlivňují konec. A procenta nezískáte snadno, naopak Vám hra háže klacky pod nohy tak brutálně, že to až hezký není. Jedno puzzle s vysokozdvižným vozíkem musíte zvládnout za min. počet tahů, jindy musíte odpovídat na složité restaurátorské otázky. Nebo stačí na něco sáhnout, vzít, ba i prohlídnout si věc před označením jako důkaz a jste bez procent. Ve finále jsem tak rezignoval, otevřel si návod a odškrtával co kde udělat, vzít, o čem promluvit... a veškerá radost z objevování příběhu a řešení problémů v háji. A stálo to za to? No nečekané setkání s Maxem je totálně odbyté.
Každopádně Memento Mori 2 je vynikající adventura, v lecčem lepší i než první díl, ale to pitomé "sbírání bodů" si tvůrci mohli odpustit, to se hodilo tak do bezpříběhových adventur z přelomu 80-90. let.