Sedm let po vydání Observera jsem konečně narazil na systém, kde hra funguje....*Yaaay*
Naštěstí to není tak, že bych doteď o něco přicházel... Hry od Blooberu mi vždycky přišly při nejlepším lehce nadrůměrné, což platí i pro Observer v hlavní roli s Rutgerem Hauerem. Tím bych klidně asi začal: Ačkoliv obsazení Roye Battyho mělo nejspíš přilákat co nejvíce fanoušků temných depresivních sci-fi (jako mě), nemůžu říct, že by mě jeho výkon nějak ohromil, nebo že by se mi nějak zvlášť líbil. Hlasový projev a styl dabingu mi prostě do kulis nechutného, temného cyberpunku prostě neseděl a celá naléhavost situace, ve které se zrovna nacházíme - pandemie, karanténa, vraždy, drogy, násilí, bída, psychóza - Daniel Lazarski je v klidu jako Winston Wolfe z Pulp Fiction. Těžko představit...
Příběh hry mě docela zaujal, je to asi důvod, proč jsem u hry 5 hodin vydržel. Hratelně se tento walking simulátor taky celkem slušně drží, občas pozlobí toporné ovládání nebo neintuitivní design, kde se na chvíli zaseknete kvůli přehlédnutí nějaké drobnosti, nebo nepochopení, jestli teď máte umřít schválně, nebo zrovna ne, nebo vám třeba nikdo neřekene, že můžete kódy na dveřích hacknout, a tak dále... Pár drobných bugů se taky našlo, ale nic, co by vyloženě rozbilo hru. Kolem a kolem, všechno tohle si vybavuju i z Layers of Fears. Potěšily mě menší vedlejší příběhy, které objevujete mimochodem při zkoumání bytového komplexu, do kterého je hra uzavřena.
Největší výtky mám asi ke stylizaci a hlavně k efektům. I pokud netrpíte na epileptické záchvaty, upřímě bych se divil, kdyby to s váma alespoň jednou dvakrát u hraní Observera neřízlo o zem. Hlavně sekvence, kdy nahlížíte ostatním do hlavy. Jsou až přehnaně dlouhé, skoro nesnesitelně psychedelické a zbytečně abstraktní. Ne, že by se z nich nedalo vyčíst, co potřebujete k pochopení příběhu, ale šlo by to udělat s polovinou efektů a za polovinu času.
No, když to shrnu: Pokud si před spaním dáte 2 hodiny Layers of Fear a 2 hodiny Cyberpunku, ten guláš, co se vám bude v noci zdát, bude vypadat jako Observer.
Naštěstí to není tak, že bych doteď o něco přicházel... Hry od Blooberu mi vždycky přišly při nejlepším lehce nadrůměrné, což platí i pro Observer v hlavní roli s Rutgerem Hauerem. Tím bych klidně asi začal: Ačkoliv obsazení Roye Battyho mělo nejspíš přilákat co nejvíce fanoušků temných depresivních sci-fi (jako mě), nemůžu říct, že by mě jeho výkon nějak ohromil, nebo že by se mi nějak zvlášť líbil. Hlasový projev a styl dabingu mi prostě do kulis nechutného, temného cyberpunku prostě neseděl a celá naléhavost situace, ve které se zrovna nacházíme - pandemie, karanténa, vraždy, drogy, násilí, bída, psychóza - Daniel Lazarski je v klidu jako Winston Wolfe z Pulp Fiction. Těžko představit...
Příběh hry mě docela zaujal, je to asi důvod, proč jsem u hry 5 hodin vydržel. Hratelně se tento walking simulátor taky celkem slušně drží, občas pozlobí toporné ovládání nebo neintuitivní design, kde se na chvíli zaseknete kvůli přehlédnutí nějaké drobnosti, nebo nepochopení, jestli teď máte umřít schválně, nebo zrovna ne, nebo vám třeba nikdo neřekene, že můžete kódy na dveřích hacknout, a tak dále... Pár drobných bugů se taky našlo, ale nic, co by vyloženě rozbilo hru. Kolem a kolem, všechno tohle si vybavuju i z Layers of Fears. Potěšily mě menší vedlejší příběhy, které objevujete mimochodem při zkoumání bytového komplexu, do kterého je hra uzavřena.
Největší výtky mám asi ke stylizaci a hlavně k efektům. I pokud netrpíte na epileptické záchvaty, upřímě bych se divil, kdyby to s váma alespoň jednou dvakrát u hraní Observera neřízlo o zem. Hlavně sekvence, kdy nahlížíte ostatním do hlavy. Jsou až přehnaně dlouhé, skoro nesnesitelně psychedelické a zbytečně abstraktní. Ne, že by se z nich nedalo vyčíst, co potřebujete k pochopení příběhu, ale šlo by to udělat s polovinou efektů a za polovinu času.
No, když to shrnu: Pokud si před spaním dáte 2 hodiny Layers of Fear a 2 hodiny Cyberpunku, ten guláš, co se vám bude v noci zdát, bude vypadat jako Observer.
Pro: Příběh, atmosféra, grafika
Proti: Přehnané vizuální efekty, slabší voice acting