I žánr, jako je 2D adventura, občas může nabídnout něco netradičního, neobvyklého. Prostě něco, na co jen tak nezapomenete z nějakého většinou jasně daného důvodu. A ty důvodů můžou být rovnou různé. Třeba v případě Harvester Games jsem pochopil, že jde především o atmosféru, příběh a způsob, jak je hra nakreslena. Tedy tři body, které mě v případě prvního herního zážitku od tohoto studia s názvem Lorelai přikovali do křesla a já si ji tak mohl jednoznačně užít.
Pravda, takové pocity z 2D adventury věru nemám každý den. Ale Lorelai má něco do sebe, co se těžko rozklíčovává. Něco poněkud nestálého, nepříjemného, co čeká, že se vydrápe na povrch a vy tomu coby hráč musíte, chtě nechtě, pomoci. První z bodů, který jsem totiž výše zvěčnil, je určitě příběh. Příběh Lorelai je velice temný a smutný. Žije v bídě. V rodině, kde ji táta v minulosti umřel, máma si našla alkáče, ten prochlastává všecky peníze, mlátí mámu a do toho tu neustále plaká miminko - její nevlastní sestra, kterou se snaží srdceryvně ochránit. No a v tomto prostředí se ocitáte vy – hráč – který se snaží Lorelai pomoci, leč její boj o záchranu života nebude vůbec jednoduchý. Spíše naopak.
Bude hodně složitý, éterický a v mnoha ohledech se budete v ději ztrácet, abyste se v něm zase tak nějak, možná, nacházeli. To je asi i jediný kámen úrazu příběhu. Autor umí napsat napínavý příběh, umí z běžného smutného děje vymáčknout něco tajuplného, něco nadpozemského, co se celým dějem vane jako smrad. Jen to neumí úplně adekvátně ukončit. Asi jako když koukáte na díl Akt X, celý ten děj je zahalen atmosférickou mlhou, aby Vás závěr zklamal tím, že Vám naznačí, ale nic konkrétního neřekne. V případě Lorelai je třeba se na i toto připravit.
Jinak ale super. Atmosféra vostrá jak žiletky, dialogy perfektně napsány, dabing na úrovni profesionálů a do toho originálně nakreslené 2D prostředí, ve kterém sem tam něco posbíráte, sem tam něco nakombinujete, ale ve skrytu duše toho nejenom, že moc není, ale ještě to ani tak obtížné není. O to více se máte šanci vžít do děje, který je z podstaty věci hodně silný.
Lorelai je tak určitě jedna z nejzajímavějších adventur, kterou jsem v posledních letech hrál. Počítejte s tím, že Vám u ní dobře nebude, ale po dohrání na ní zapomenout taktéž nedokážete. Má něco, co z ní činí samotářský ostrůvek uprostřed oceánu. A jak jsem pochopil, podobné jsou i další hry od studia. Takže už se těším, až se s dalšími někdy v budoucnu setkám. Věřím, že to bude zážitkově podobné.
Pravda, takové pocity z 2D adventury věru nemám každý den. Ale Lorelai má něco do sebe, co se těžko rozklíčovává. Něco poněkud nestálého, nepříjemného, co čeká, že se vydrápe na povrch a vy tomu coby hráč musíte, chtě nechtě, pomoci. První z bodů, který jsem totiž výše zvěčnil, je určitě příběh. Příběh Lorelai je velice temný a smutný. Žije v bídě. V rodině, kde ji táta v minulosti umřel, máma si našla alkáče, ten prochlastává všecky peníze, mlátí mámu a do toho tu neustále plaká miminko - její nevlastní sestra, kterou se snaží srdceryvně ochránit. No a v tomto prostředí se ocitáte vy – hráč – který se snaží Lorelai pomoci, leč její boj o záchranu života nebude vůbec jednoduchý. Spíše naopak.
Bude hodně složitý, éterický a v mnoha ohledech se budete v ději ztrácet, abyste se v něm zase tak nějak, možná, nacházeli. To je asi i jediný kámen úrazu příběhu. Autor umí napsat napínavý příběh, umí z běžného smutného děje vymáčknout něco tajuplného, něco nadpozemského, co se celým dějem vane jako smrad. Jen to neumí úplně adekvátně ukončit. Asi jako když koukáte na díl Akt X, celý ten děj je zahalen atmosférickou mlhou, aby Vás závěr zklamal tím, že Vám naznačí, ale nic konkrétního neřekne. V případě Lorelai je třeba se na i toto připravit.
Jinak ale super. Atmosféra vostrá jak žiletky, dialogy perfektně napsány, dabing na úrovni profesionálů a do toho originálně nakreslené 2D prostředí, ve kterém sem tam něco posbíráte, sem tam něco nakombinujete, ale ve skrytu duše toho nejenom, že moc není, ale ještě to ani tak obtížné není. O to více se máte šanci vžít do děje, který je z podstaty věci hodně silný.
Lorelai je tak určitě jedna z nejzajímavějších adventur, kterou jsem v posledních letech hrál. Počítejte s tím, že Vám u ní dobře nebude, ale po dohrání na ní zapomenout taktéž nedokážete. Má něco, co z ní činí samotářský ostrůvek uprostřed oceánu. A jak jsem pochopil, podobné jsou i další hry od studia. Takže už se těším, až se s dalšími někdy v budoucnu setkám. Věřím, že to bude zážitkově podobné.
Prisoner of Ice