První Final Fantasy co jsem dohrál a to je hlavně asi díky změně směru na akční rubačku. Ze začátku jsem byl nadšen. Hra nabízí naprosto epicky rozměr, kde se třídají boje s příběhem vyprávěným ve filmových cutscénách.
Akční scény jsou plné efektvního vizuálů a od začátku epické hudby. Příběh je plný časových skoků a vyprávění z pohledu více postav, kdy jedna herní část je klidně předělena i třemi různými cutscénami. Obtížnost je tak akorát, a skvěle škáluje pro nehráče pomocí vybavení. Sám jsem použival jen jednu pomoc s povely pro psa.

Problém tohoto přístupu je, že to po cca 15 hodiných mě to začalo hodně nudit. Místo jedné kvalitní cut scény, která by vše vysvětlila dostane hráč dvě až pět cutscén, které jsou kvalitativně tak rozdílné, že jsem to považoval na ztrátu hráčova času. Tady jasně chyběl dramaturg...

Epičnost akčních scén naštěstí trvá trochu delší dobu, protože hra v podstatě až do konce dává možnosti naučit se nové schopnosti. A hudba zní pořád stejně. A efekty jsou stále epické. Ve chvíli kdy spolu navíc bojují Eikoni a nastavení "cinematické" QTE scény je všeho ještě víc a vlastně jsem neměl pocit přehlecení. Co ale vidím jako problém s bojovým systémem, je že v podstatě stačí 4x zmáčknout čtvereček do komba nebo z dálky střílet magii pomocí trojúhelníku a čekat na nabití speciálních schopností. Žádné další komba není potřeba se učit...

Jako největší problém hry tak vidím její délku okolo 40h (bez vedlejších úkolů), která je z poloviny dána cutscénama. Ale právě díky délce se hra v polovině zbortí na opakující se souboje, z velké části nudné filmečky a úmorný boj dojít do konce příběhu.