Do druhého dílu Marathonu jsem se těšil už méně a možná to hře trochu prospělo. Inovací a změn není sice mnoho, ale často řeší mé hlavní výtky. Design úrovní je sice stále spíše nepřehledný, ale už jsem si na styl autorů zvykl a většinou tak nebyl problém. Čistě z hlediska atmosféry je ale vše navrženo dobře, občas je i čím se pokochat. Výrazného zlepšení se dočkalo umístění ukládacích terminálů, ani jednou jsem nemusel opakovat nijak velkou část.

Marathon 2 také více pracuje s kyslíkem, ovšem tentokrát jde o pohyb pod vodou a dalším tekutým prostředím. Na samotný průzkum podvodních prostor je času dost, ale boje pod vodou zaberou dost času a není tak výjimkou se po nich vracet doplnit kyslík. Boj pod hladinou mě obecně moc nebavil. Naopak klasická střelba je i díky slušným zbraním stále zábava. Většina je užitečná až do konce hry a na různé protivníky v různých situacích jsem je pěkně střídal. Dobrým prvkem jsou také další hrátky z vodou, například napuštění prostor aby šlo vyplavat k vysoko umístěnému otvoru.

Obtížnost je asi na stejné úrovni jako u jedničky. Trochu rozporuplné je objevování nepřátel jen tak z ničeho nic. Po nějakém stisku tlačítka nebo zničení generátoru to dává smysl, ale většinou je to spíš divné. Rozhodně bych rád zmínil povedenou, ale náročnou, poslední úroveň. Všeho je dost, ale ne příliš, a hráč si tak užije většinu toho co hra nabízí. Grafika doznala technicky malých změn, ale je celkově přehlednější a čitelnější, což pomáhá orientaci a plynulosti. Celkové dojmy jsou tentokrát lepší, ale zase ne o tolik. Doufám, že má série jen vzestupnou tendenci a trojka bude nejlepší, snad se k ní brzy dostanu.