Axel & Pixel jsem měl v seznamu českých amatérských freewarovek a ona to nakonec freewarovka nebyla. Enteroni si vzali na paškál Samorosta, obšlehli co se dalo a výsledek vypustili do světa. Vadí to něčemu? V podstatě ani ne, protože Samorost 1-2 byly krátké hříčky a plnohodnotná trojka vznikla až dlouho poté. A Axel & Pixel je plnohodnotnou hrou na celo odpoledne.
Hrdinou je malíř Axel, kterému jakási zlomyslná rudá obluda ukradne klíč od jeho světa a tak se vydává se stativem, štětcem, barvami a věrným pejskem Aidem za ním. Cesta vede čtvero ročními obdobími a 24 úrovněmi, přičemž zde platí jedna úroveň = jedna obrazovka. Pokud jste hráli Samorosta budete hned doma. Na každé obrazovce je východ, ke kterému se musíte proklikat. K tomu Vám pomáhá magický kurzor, kde se zasvítí, dá se něco udělat. Občas se kurzor změní v kroky a někam dojdete, občas se objeví tlapka a něco zvládne pejsek. Většinou se to odehrává v přírodě, občas se dostanete do podzemí s nějakými mašinkami. Věci se používají automaticky, úkoly na obrazovkách jsou vesměs pohodové, nebo se na ně dá přijít, občas je zpestří nějaké tradiční puzzle (skládání tetris kostek, stavění potrubí, spojování drátů), občas taky nějaký pixelhunting. Kromě řešení úkolů ještě sbíráte 20 kostí pro pejska, malířské barvy (8*) a kreslíte skeče (taky 8*).
Zkrátka dění na obrazovkách je celkem zábavné herně i dějově - občas někdo někam spadne, něco se nepovede, někdo chce někoho sežrat, pes dělá psí kusy, Axel se raduje z úspěchů. Není to sice tak k sežrání roztomilé, vtipné nebo graficky povedené jako Samorost, ale v podstatě jde o slušnou variaci.
Autoři to bohužel zpestřili minihrama, kdy se pro mě zábava mění ve frustraci. Lítání balónem, kde musíte přidávat/ubírat plyn, hlídat si abyste nenabourali do stropu či podlahy a ještě se snažit sebrat všechny kosti je menší peklíčko. Ještě o něco víc mě štvalo autíčko co šplhá po skalách, skáče a neustále se převrací na hřbet... poslední lodě s podivným ovládáním (pro cestu nahoru klikáte dolů pod loď a naopak) byly asi nejlehčí. A ještě aby toho nebylo málo, tak spousta akcí probíhá ve formě QTE neboli šipkované, na což prostě nemám reflexy, takže jsem si pěkně zanadával :)
Nicméně pominu-li tyhle zbytečné akční vložky, celkem jsem se bavil - zhruba na úrovni podobných Goblins 4 ze stejného roku. Hrdina mě za poctivé sbírání na konci odměnil krásný obrázkem :) a já hru odměním slušnými 70%.
Hrdinou je malíř Axel, kterému jakási zlomyslná rudá obluda ukradne klíč od jeho světa a tak se vydává se stativem, štětcem, barvami a věrným pejskem Aidem za ním. Cesta vede čtvero ročními obdobími a 24 úrovněmi, přičemž zde platí jedna úroveň = jedna obrazovka. Pokud jste hráli Samorosta budete hned doma. Na každé obrazovce je východ, ke kterému se musíte proklikat. K tomu Vám pomáhá magický kurzor, kde se zasvítí, dá se něco udělat. Občas se kurzor změní v kroky a někam dojdete, občas se objeví tlapka a něco zvládne pejsek. Většinou se to odehrává v přírodě, občas se dostanete do podzemí s nějakými mašinkami. Věci se používají automaticky, úkoly na obrazovkách jsou vesměs pohodové, nebo se na ně dá přijít, občas je zpestří nějaké tradiční puzzle (skládání tetris kostek, stavění potrubí, spojování drátů), občas taky nějaký pixelhunting. Kromě řešení úkolů ještě sbíráte 20 kostí pro pejska, malířské barvy (8*) a kreslíte skeče (taky 8*).
Zkrátka dění na obrazovkách je celkem zábavné herně i dějově - občas někdo někam spadne, něco se nepovede, někdo chce někoho sežrat, pes dělá psí kusy, Axel se raduje z úspěchů. Není to sice tak k sežrání roztomilé, vtipné nebo graficky povedené jako Samorost, ale v podstatě jde o slušnou variaci.
Autoři to bohužel zpestřili minihrama, kdy se pro mě zábava mění ve frustraci. Lítání balónem, kde musíte přidávat/ubírat plyn, hlídat si abyste nenabourali do stropu či podlahy a ještě se snažit sebrat všechny kosti je menší peklíčko. Ještě o něco víc mě štvalo autíčko co šplhá po skalách, skáče a neustále se převrací na hřbet... poslední lodě s podivným ovládáním (pro cestu nahoru klikáte dolů pod loď a naopak) byly asi nejlehčí. A ještě aby toho nebylo málo, tak spousta akcí probíhá ve formě QTE neboli šipkované, na což prostě nemám reflexy, takže jsem si pěkně zanadával :)
Nicméně pominu-li tyhle zbytečné akční vložky, celkem jsem se bavil - zhruba na úrovni podobných Goblins 4 ze stejného roku. Hrdina mě za poctivé sbírání na konci odměnil krásný obrázkem :) a já hru odměním slušnými 70%.
The Book of Unwritten Tales 2