Hledačky jsou ten typ her, ke kterému se budu vždycky vracet. Obzvlášť mě vždy nadchnou ty víc vizuálně vymakané, jako Hidden Through Time nebo Cats in Time . Po Wind Peaks jsem tedy pokukovala už delší dobu. Vizuálně krásné, trailer nadchnul, ale... je to takové nedodělané. Příběh je hodně povrchní a vzhledem k absenci dialogů, musí člověk pochopit, co se děje skrz obrázky, které tu prolínají jednotlivé levely.

Pro mě bylo největším kamenem úrazu ovládání a samotné hledání. Nápověda je nastavena minutkou, takže člověk čeká a pak je přímo naveden na konkrétní místo. Žádné odstupňování nápověd nebo pošťouchnutí správným směrem, rovnou jasná odpověď, kde daný předmět leží. Při hledání bylo taky omezující to, že není možné oddálit pohled tak, aby byla vidět celá oblast, ve které se hledá. A že hledání je někdy pěkný opruz, protože jedinou indicií je pro hráče to, jak předmět vypadá.

Hra je na první pohled opravdu podobná výše zmíněné Hidden Through Time, ale pokulhává jak v mechanice hraní, tak v rozsahu. V HTT těch levelů taky nebylo tolik, ale zato to bylo vyrovnané možností hrát úrovně vytvořené ostatními hráči. Tady je jen těch 10+1 levelů a hotovo.

Plánuje se pokračování, tak jsem zvědavá, jestli si vývojáři něco odnesli z kritiky a ten druhý díl už zmíněné mouchy vychytá.