Drákulovskou trilogii jsem si vždycky chtěl zkusit, ale odrazovala mě absence titulků a fakt, že jde o 3D adventury, které prostě neumím. Jenže na GOG ji měli za 27 korun v přepočtu... no nekupte to. Tak jsem koupil, chvíli ji doma "sušil", no ale co je lepšího na Štědrý den než pořádný upírský horor :)
První díl začíná tam kde končila knížka (a částečně film z roku 1992). Píše se rok 1897, Drákula je přepaden na cestě domů a po krátké bitce zlikvidován. Jonathan Harker se raduje z vítězství, jeho milá Mina se zotaví z upírské nákazy, ale oba mají strach, že se jednou vrátí. A za 7 let se tak skutečně stane - Mína podléhá vábení, odjíždí na Drákulův hrad a Harker se vydává za ní do Transylvánie. Toť v podstatě celý příběh, ale vůbec to nevadí. Atmosféra je famózní i přes lehce obstarožní 3D grafiku. Přestože se píše rok 1904, v malé hospůdce a okolí to vypadá jak ve středověku, lidí se křižují, rozvěšují česnek a bojí démonů - to ti slušní. Grázlové naopak terorizují okolí ve jménu Drákuly.
Hra má tři kapitoly, v té první prozkoumáváte okolí, kecáte se starým ožralou a hospodskou a snažíte se vyzrát na bandu gaunerů. V té druhé jste zavaleni v dolech a snažíte se uniknout a ve třetí prozkoumáváte Drákulův hrad plný skrytých místností, prapodivných mechanismů a hejblat, kde Vám pomáhá jedna čarodějka. Atmosféra je ve všech lokacích parádní, líbila se mi představa Drákuly fascinovaného moderními mechanismy i jako tajemného muže v pozadí (v celé hře se s ním nesetkáte a objeví se jen v jedné videosekvenci). Protože hra je z roku 2000, obsahuje spoustu filmového pozlátka a videosekvence stojí za to - zejména famózní cesta na důlním vozíku nebo i finální útěk. Titulky nakonec problém nebyly, všemu bylo perfektně rozumět.
Moje dvě čistě subjektivní výtky - zaprvé je to šíleně tmavé, ale tak že jsem neviděl kolikrát vůbec nic. Na vině je spíše než hra můj dosluhující monitor, ale i tak bych bral nějaké tlačítko Brightness.
A zadruhé - já jsem na tyhle 3D adventury prostě blbej a slepej :) Ve hře se pohybujete podobně jako v Atlantis - když se kurzor změní na šipku, skočíte do další části místnosti a tam se volně rozhlížíte s kurzorem uprostřed a hledáte aktivní místa. A zatímco první kapitolu jsem zvládl s vypětím sil a druhá byla i celkem lehká, na hradě jsem byl beznadějně ztracen. Aktivní místa jsem prostě neviděl, nebo mě ani nenapadly (část zdi, plíšek nad jednou z mnoha polic v knihovně, horní část dvířek na puzzle). Nebo třeba truhla, co se otevírá jen na jednom místě, či puzzle co se musí použít dvakrát s dvěma různými předměty. Není to otázka toho co kde použít - spoustu věcí řeší dračí náramek a další jsou intuitivní, ale spíše abyste ty aktivní místa vůbec našli. V jednu chvíli jsem měl asi 8 předmětů a naprosto žádnou představu kde je použít, takže návod jsem bohužel konzultoval dost často.
I tak jsem se ale výborně bavil a moje subjektivní výtky do hodnocení nepromítám. Drákulu mám rád a tohle bylo dobré zpracování. A už se těším na další díl.
První díl začíná tam kde končila knížka (a částečně film z roku 1992). Píše se rok 1897, Drákula je přepaden na cestě domů a po krátké bitce zlikvidován. Jonathan Harker se raduje z vítězství, jeho milá Mina se zotaví z upírské nákazy, ale oba mají strach, že se jednou vrátí. A za 7 let se tak skutečně stane - Mína podléhá vábení, odjíždí na Drákulův hrad a Harker se vydává za ní do Transylvánie. Toť v podstatě celý příběh, ale vůbec to nevadí. Atmosféra je famózní i přes lehce obstarožní 3D grafiku. Přestože se píše rok 1904, v malé hospůdce a okolí to vypadá jak ve středověku, lidí se křižují, rozvěšují česnek a bojí démonů - to ti slušní. Grázlové naopak terorizují okolí ve jménu Drákuly.
Hra má tři kapitoly, v té první prozkoumáváte okolí, kecáte se starým ožralou a hospodskou a snažíte se vyzrát na bandu gaunerů. V té druhé jste zavaleni v dolech a snažíte se uniknout a ve třetí prozkoumáváte Drákulův hrad plný skrytých místností, prapodivných mechanismů a hejblat, kde Vám pomáhá jedna čarodějka. Atmosféra je ve všech lokacích parádní, líbila se mi představa Drákuly fascinovaného moderními mechanismy i jako tajemného muže v pozadí (v celé hře se s ním nesetkáte a objeví se jen v jedné videosekvenci). Protože hra je z roku 2000, obsahuje spoustu filmového pozlátka a videosekvence stojí za to - zejména famózní cesta na důlním vozíku nebo i finální útěk. Titulky nakonec problém nebyly, všemu bylo perfektně rozumět.
Moje dvě čistě subjektivní výtky - zaprvé je to šíleně tmavé, ale tak že jsem neviděl kolikrát vůbec nic. Na vině je spíše než hra můj dosluhující monitor, ale i tak bych bral nějaké tlačítko Brightness.
A zadruhé - já jsem na tyhle 3D adventury prostě blbej a slepej :) Ve hře se pohybujete podobně jako v Atlantis - když se kurzor změní na šipku, skočíte do další části místnosti a tam se volně rozhlížíte s kurzorem uprostřed a hledáte aktivní místa. A zatímco první kapitolu jsem zvládl s vypětím sil a druhá byla i celkem lehká, na hradě jsem byl beznadějně ztracen. Aktivní místa jsem prostě neviděl, nebo mě ani nenapadly (část zdi, plíšek nad jednou z mnoha polic v knihovně, horní část dvířek na puzzle). Nebo třeba truhla, co se otevírá jen na jednom místě, či puzzle co se musí použít dvakrát s dvěma různými předměty. Není to otázka toho co kde použít - spoustu věcí řeší dračí náramek a další jsou intuitivní, ale spíše abyste ty aktivní místa vůbec našli. V jednu chvíli jsem měl asi 8 předmětů a naprosto žádnou představu kde je použít, takže návod jsem bohužel konzultoval dost často.
I tak jsem se ale výborně bavil a moje subjektivní výtky do hodnocení nepromítám. Drákulu mám rád a tohle bylo dobré zpracování. A už se těším na další díl.
Dracula: The Last Sanctuary