Syberia je jedna z těch her (sérií), kterou jsem si v hlavě nosila jako neodpustitelný rest. Po X letech odkládání jsem se tedy do této velmi známé série pustila a konečně se seznámila s Kate Walker.
Ačkoliv první dojmy byly velmi pozitivní a já byla nadšená, to sednutí si na zadek z opěvované adventury nenastalo. Atmosféra byla ze začátku skvělá, postupně se ale Kate dostává do více ponurých míst a ta fantasknost vyprchala. Stejně tak i automatony byly hodně vidět v první půlce hry, potom už těch udělátek na klíček tolik nebylo a už tedy nenastával i ten wow efekt. Stále vnímám Syberiu jako velmi dobrou adventuru, nemůžu ji ale hodnotit výš kvůli mým dvěma "problémům" s ní.
První problém byla právě změna lokace a extrémní oklika z původní cesty, který mi byl představen. Na Sibiř se tu nepodíváme, z mamutů jsem viděla jen kostry a místo toho se člověk potýká s psychopatem na polorozpadlé sovětské stanici. A ono by to ani tak nevadilo, kdyby některé úkoly nebyly velmi frustrující. To je právě ten druhý problém, který byl velmi palčivý hlavně v Barrockstadtu, kdy Kate musí pendlovat mezi několika osobami, aby získala pár hroznů na odehnání hejna ptáků. A já si říkala: je tohle myšleno vážně? Nemohla tu být jiná "hádanka" a na ptáky přidat někde šutr? Nebudu lhát, nápovědu jsem musela použít ve více případech, hlavně kvůli rozsáhlým lokacím ve kterých jsem se, se svým mizivým orientačním smyslem, velmi lehce ztrácela.
Možná můj komentář vyznívá spíš negativně, ale takový dojem ze hry opravdu nemám. Zkrátka a dobře má očekávání byly až moc vysoko. Hraní za Kate mě ale bavilo, byla jsem ráda, že se její charakter v průběhu hry vyvíjí a ona začíná být více sebejistá. Mít kolem sebe takovou skvadru, jaká Kate věčně volá, mobil by už dávno letěl z okna automatonového vlaku.
Ve výsledku jsem si Syberii opravdu užila a těším se, až se pustím do druhého dílu. Teď je jen otázkou, jestli se do toho pustit znovu s francouzským dabingem nebo zkusit ten anglický.
Ačkoliv první dojmy byly velmi pozitivní a já byla nadšená, to sednutí si na zadek z opěvované adventury nenastalo. Atmosféra byla ze začátku skvělá, postupně se ale Kate dostává do více ponurých míst a ta fantasknost vyprchala. Stejně tak i automatony byly hodně vidět v první půlce hry, potom už těch udělátek na klíček tolik nebylo a už tedy nenastával i ten wow efekt. Stále vnímám Syberiu jako velmi dobrou adventuru, nemůžu ji ale hodnotit výš kvůli mým dvěma "problémům" s ní.
První problém byla právě změna lokace a extrémní oklika z původní cesty, který mi byl představen. Na Sibiř se tu nepodíváme, z mamutů jsem viděla jen kostry a místo toho se člověk potýká s psychopatem na polorozpadlé sovětské stanici. A ono by to ani tak nevadilo, kdyby některé úkoly nebyly velmi frustrující. To je právě ten druhý problém, který byl velmi palčivý hlavně v Barrockstadtu, kdy Kate musí pendlovat mezi několika osobami, aby získala pár hroznů na odehnání hejna ptáků. A já si říkala: je tohle myšleno vážně? Nemohla tu být jiná "hádanka" a na ptáky přidat někde šutr? Nebudu lhát, nápovědu jsem musela použít ve více případech, hlavně kvůli rozsáhlým lokacím ve kterých jsem se, se svým mizivým orientačním smyslem, velmi lehce ztrácela.
Možná můj komentář vyznívá spíš negativně, ale takový dojem ze hry opravdu nemám. Zkrátka a dobře má očekávání byly až moc vysoko. Hraní za Kate mě ale bavilo, byla jsem ráda, že se její charakter v průběhu hry vyvíjí a ona začíná být více sebejistá. Mít kolem sebe takovou skvadru, jaká Kate věčně volá, mobil by už dávno letěl z okna automatonového vlaku.
Ve výsledku jsem si Syberii opravdu užila a těším se, až se pustím do druhého dílu. Teď je jen otázkou, jestli se do toho pustit znovu s francouzským dabingem nebo zkusit ten anglický.
