Moje patrně poslední dohraná hra roku 2024 patří vláčkům a stavění železnice, k níž mě inspiroval Fantasian. Pořídil jsem konzolovou edici s kolekcí obou dílů na Switch a uvnitř krabice je i opravdový modýlek parní lokomotivy s třemi různými vagónky a nějakou symbolickou papírovou skládačkou jako pozadí. Škoda, že samotná krabice utrpěla lehké pomačkání během transportu.  

Hra s kampaní prvního dílu mě zabavila asi na 10 hodin. Princip je opravdu jednoduchý; na omezené ploše se objevují budovy nádraží a v nich vláčky čekající na výjezd a transport do jiného nádraží. Úkolem je pospojovat je navzájem kolejemi a zajistit pomocí výhybek, aby vláček v pořádku dorazil z jednoho do druhého. Časem se objevují další nádraží, v terénu jsou překážky, do výjezdu vlaku je určitý časový limit a zdržení vlaku znamená kontinuální klesání ceny převáženého nákladu, a tím pádem i výdělek z jeho transportu. Je totiž třeba hlídat si i výdaje, protože pokud finanční rezerva hráče klesne pod nulu, nastane krach a game over.  

Většina operačních záležitostí se zřejmě odehraje během pauznutí hry, aby zbytečně neplynul čas ukrajovaný čekajícím vláčkům. Hráč během té doby buduje infrastrukturu na čtvercových políčkách, spojuje tratě a přehazuje výhybky ve tvaru šipeček, které se automaticky generují kolem rozvětvených kolejí. V případě špatného směru rozjetého vláčku je možné jej zastavit a otočit zpět. I tak se mi ale později stávalo, že jsem nestíhal včas vypravit všechny vlaky, a občas jeden vrazil do jiného, čímž nastala exploze obou vlaků a poničená trať.
Čím dále jsem postupoval v kampani, tím zajímavější překážky a rozmístění nádraží jsem musel překonávat. Rozhodně jsem se nenudil a stále bylo co dělat. Jako pozitivní vidím i variabilní časové epochy a rozdílné tematické kulturní zázemí – třeba prostředí druhé světové války jsem opakoval několikrát, protože mi zatápěla nepřátelská letadla bombardováním tratí a vláčků.  

Nicméně přes rozumnou porci obsahu a zábavy musím zmínit i několik nepříjemností.
První z nich je ta, že hra se na Switchi hraje dost nemotorně a stavění kolejových tratí ne vždy reaguje na udávaný pohyb páčkou, případně dokonce uhýbá jinam.
A za druhé je nevhodně řešeno větvení tratí z jednoho místa a budování zpětné zatáčky. Ten, kdo hrál (hraje) například Transport Tycoon Deluxe / OpenTTD, si zřejmě pamatuje na promyšlené budování složité infrastruktury s velkým množstvím jednoduchých možností, které tady jsou osekány na naprosté minimum a není možné se dobrat uspokojivého výsledku.
Vytvořit jednoduchou zatáčku se zpětným obloukem zabere až čtyři čtverečky na šířku od sebe (což je na dost omezené ploše ve hře opravdu hodně) a není možné spojit koleje ze tří směrů v jednom políčku dohromady. Pokud na daném políčku již existuje jedna trať s jednou vybočující kolejí, nelze k ní přidat na opačné straně i třetí a musí se holt napojit někde jinde, dále na trati. To je velmi omezující mechanismus, který mě výrazně otravoval. Taky se dá říct, že to byl záměr tvůrců, aby hra nebyla příliš jednoduchá, což by mi ale spíš přišlo jako výmluva. Za tyto výtky tedy strhávám body, tak to jen na vysvětlení z mojí strany.  

I tak se někdy do budoucna budu těšit na další díl, k němuž vyšlo i několik DLC. Nakonec je to celkem fajn relaxační hra s točením mozkových závitů a nutností pozornosti, parní lokomotivy houkají a odfukují, nicméně za sebe nedoporučuji verzi hry na Switch. Ale je fajn, že se dá v menu dokonce zapnout čeština (tedy ne, že by byla potřeba).