Coffee Talk jsem měl v plánu zkusit už přes Vánoce, nakonec jsem hraní odložil na leden a rovnou se mi hra krásně hodí do výzvy. Hra mě každopádně nalákala už v dobách Fritolova komentáře, přestože vizuální novely až tolik nehraji. Tady mě ale nalákala atmosféra baru a vizuál, plus navíc příprava čajových a kávových nápojů. A čaj a kafe, to já můžu.
Fritol ve svém komentáři píše, že hra není pro každého. A má rozhodně pravdu. Hrajeme za baristu, návštěvníkům připravíme nápoj který chtějí, v některých momentech spíše takový, který potřebuje. A pak nasloucháme. Nasloucháme jejich povídání, jejich životním příběhům, radostem i trápením. A do jejich vyprávění zasahujeme právě připravovanými nápoji a tím ovlivňujeme budoucí dění. Takže hra je jen a pouze o příbězích návštěvníků baru.
Svět vystavený ve hře se dá zařadit do fantasy odehrávající se v současné době. Máme zde mimo lidí i vlkodlaky, upíry, sukuby, dokonce například i nekomimi. Je nutné ale říci, že hra reflektuje současnou liberální dobu. A je to druhý důvod, proč hra nemusí sednout každému.
Hra je ale velmi dobře napsaná a příběhy většiny návštěvníků mě bavily. Samozřejmě někdo bavil více, někdo méně. Mou nejoblíbenější postavou se nakonec stala spisovatelka Freya, nejstálejší zákazník a milovnice espressa. Fajn byl i vlkodlak Gala, ale třeba jeho upíří kámoš Hyde mě moc nezaujal. Je tu ale jedna postava, která mi nesedla ani trochu, a to je Neil, to už mi přišlo až moc takové...divné :)
Audiovizuál je pak vzhledem k tématu hry naprosto dokonalý. Hudba ke hře sedí naprosto dokonale a grafické ztvárnění je jeden z důvodů, proč jsem se začal o hru zajímat. Prostě to tak nějak dokonale k sobě pasuje a vytváří tak nádhernou atmosféru malého baru. Úplně cítím tu vůni kávy.
Coffee Talk mě dokázalo ve výsledku velmi dobře pobavit, byť záleželo, jaká sestava zrovna na barové stoličce seděla. A proto dávám nakonec velmi dobré hodnocení. Je to dobrá hra, dobře napsaná a dobře vypadá.
Fritol ve svém komentáři píše, že hra není pro každého. A má rozhodně pravdu. Hrajeme za baristu, návštěvníkům připravíme nápoj který chtějí, v některých momentech spíše takový, který potřebuje. A pak nasloucháme. Nasloucháme jejich povídání, jejich životním příběhům, radostem i trápením. A do jejich vyprávění zasahujeme právě připravovanými nápoji a tím ovlivňujeme budoucí dění. Takže hra je jen a pouze o příbězích návštěvníků baru.
Svět vystavený ve hře se dá zařadit do fantasy odehrávající se v současné době. Máme zde mimo lidí i vlkodlaky, upíry, sukuby, dokonce například i nekomimi. Je nutné ale říci, že hra reflektuje současnou liberální dobu. A je to druhý důvod, proč hra nemusí sednout každému.
Hra je ale velmi dobře napsaná a příběhy většiny návštěvníků mě bavily. Samozřejmě někdo bavil více, někdo méně. Mou nejoblíbenější postavou se nakonec stala spisovatelka Freya, nejstálejší zákazník a milovnice espressa. Fajn byl i vlkodlak Gala, ale třeba jeho upíří kámoš Hyde mě moc nezaujal. Je tu ale jedna postava, která mi nesedla ani trochu, a to je Neil, to už mi přišlo až moc takové...divné :)
Audiovizuál je pak vzhledem k tématu hry naprosto dokonalý. Hudba ke hře sedí naprosto dokonale a grafické ztvárnění je jeden z důvodů, proč jsem se začal o hru zajímat. Prostě to tak nějak dokonale k sobě pasuje a vytváří tak nádhernou atmosféru malého baru. Úplně cítím tu vůni kávy.
Coffee Talk mě dokázalo ve výsledku velmi dobře pobavit, byť záleželo, jaká sestava zrovna na barové stoličce seděla. A proto dávám nakonec velmi dobré hodnocení. Je to dobrá hra, dobře napsaná a dobře vypadá.
