Druhá epizoda lehce udržuje nastavenou kvalitu. Příběh se krásně rozvijí a komplikuje. Opět se dočkáme zajímavé herní chvilky, tentokrát během představení Bouře. Celá scéna je zpracovaná opravdu povedeně, ovšem mohla trvat déle. Na druhou stranu mě to donutilo po dlouhé době zase vytáhnout Shakespeara. Epizoda také přináší více hratelnosti ve formě hledání a používání předmětů.

Herní doba je o něco kratší nebo jsem strávil méně času kocháním. Je velmi zvláštní, že atmosféra podobná prvnímu Life is Strange, ale v mnohem osobnějším příběhu nakonec vytváří povědomé pocity. Hraje se to jinak, vypadá to podobně, příběh je menší, ale dojem stejně silný. Za pochvalu stojí i postupná gradace děje včetně skvělého finále. Doufám, že se autorům podaří vše ve třetí epizodě uspokojivě uzavřít.