WotR je dlouhé RPG. Dokonce tak dlouhé, že kdyby bylo o polovinu kratší, tak by stále bylo dlouhé. Na nižší obtížnosti bude hrací doba okolo dvou set hodin. Na vyšší se zapnutými souboji na kola... Pokud máte práci a rodinu, tak to možná bude hra na zbytek Vašeho života.
Jsem na vážkách, zda jde o nejlepší RPG na Unity Engine (samozřejmě dalece za Disco Elysium), které jsem hrál. Určitě mě bavilo více než Pillars of Eternity či Tyranny. Zase ale mělo horší spád, děj i méně zajímavý svět než Shadowrun: Dragonfall - Director's Cut nebo Torment: Tides of Numenera.
Kde Wotr vyniká než všechny uvedené je prostě ten obří svět se spoustou možností. Byť k těm se zase dostanete většinou jen v rámci nové Mythic Path a tedy i nové hry. Tady už by se dalo i kritizovat, že WotR hráče kvůli některým rozhodnutím i přímo zdržuje. Loadingy jsou všudypřítomné a i s SSD trvají poměrně dlouho. Na druhou stranu možná to byla cena za to, že jsem na své obstaróžní Nvidii 1070 mohl hrát ve 4K. Tak či tak právě k tomu zdržování hráče systémem i mechanikami hry se budu v komentu vracet často.
WotR je neskutečně komplexní hra s hromadou možností ve vývoji postav. Pokud ale nemáte zájem hrát hru desetkrát a pěkně si v tom rochnit, tak se vám levelování všech družníků (kterých můžete mít v aktuální moment i kolem tuctu) bude velmi rychle zajídat. Naštěstí prý jde nějak levelování přednastavit. A tedy někde na internetech najít build nebo jej sám vytvořit a pak jej zadat do hry, aby podle něj družník povyšoval na novou úroveň.
Naopak ovládání Crusade v HoMaM stylu mě téměř vůbec neuráželo. Nebyl to vrchol žánru, ale celkem zábavné to bylo. A zase pojďme ocenit, že RPG má v sobě zabudovanou plně funkční tahovou strategii. Trochu tedy pije krev, že AI spawnuje nové armády daleko ve Vašem zázemí. Ještě jsem vysledoval, že přesně tam, kde máte nejmenší možnost reagovat adekvátní armádou. Ale tak vždy to nějak šlo řešit. Byť občas to bylo tak tak.
Když se ale ještě znovu vrátím k těm zdržujícím mechanikám hry... Na strategické mapě se přesunují nejen Vaše armády, ale i družina Vašeho hrdiny. A té to při cestě na více dní trvá opravdu dlouho. Sledovat modrého jezdce, jak se pomalu šourá po mapě... Velmi rychle se to ohraje a určitě to šlo vymyslet lépe. Bohužel i teleporty je možné stavět až od druhé úrovně pevnosti, což opět trvá strašně dlouho. Samotné tempo hry je občas také unylé. Některé lokace jsou úplně zbytečná vata.
Textů je hodně, byť ne závratně moc. Ale kompletní dabing tu chybí naprosto neskutečně. Mnohé dialogy jsou jen standardní proklikávací trash. Kvalita textu obecně kolísá. Často i u družníků, byť ti toho vzato kol kolem neříkají až tak moc. A jejich osobní příběh a vývoj jejich charakteru je vlastně pravidelně docela krátký. Nejvíce jsem si oblíbil hedonistického Daerana, kterého doporučuji i do "dobré" party. Hodně fajn je i naivní Ember, která však svým přesvědčením může obrátit snad i samotné peklo. Arueshalae jako zástupkyně napraveného hříšníka je také fajn a zvolil jsem ji i pro romanci. Lanna a Woljifa bych volil v dalším sledu (oba jsou ok). Také Regill je se svým "účel světí prostředky" celkem zajímavý. Někam k tomu druhému sledu bych řadil i Ulbriga, z DLC The Last Sarkorians. Jinak už je to slabší, byť přímo mě snad neurážel žádný companion.
V mnoha ohledech je WotR komplexní a obří. Jinde naopak nestíhá. Děj je epický prakticky od první úrovně a nedává téměř smysl, proč je Váš charakter zvolen za velitele páté křížové výpravy proti démonům. Při tom všem se ale kolikrát zapomnělo na popis i mocnějšího vybavení a jeho historie (i po jejich detailním rozkliknutí), kde mají stařičké první dva Baldur's Gate citelně navrch. Tady by si takové epické RPG určitě zasloužilo větší důraz na detail. Také už mohlo být v roce 2021 vyřešeno AI družníků, aby střelci neblokovali vchody Vašim bojovníkům. Ale to je detail.
Měl bych také výhradu k Lawful možnostem, kdy se můj paladin jen horko těžko mohl držet v Lawful Good spektru (opakovaně jsem musel použít Toy Box, abych mu přesvědčení upravil a mohl tak brát další úrovně paladina). Tohle nejsou Lawful možnosti, to jsou možnosti absolutního sociopata. Popravovat ve velkém bez soudu přece není v očích LG Paladina "spravedlnost".
Toy Box si určitě někde stáhněte. Párkrát jsem s jeho pomocí opravoval nějaký bug. Ale hodí se obecně pro boj s mnohými mechanikami hry, které jsou zbytečně restriktivní (například některé timery). Ono i vynalézání mnohých dekretů na strategické mapě je neúměrně a stupidně dlouhé.
Za WotR je ohromné množství práce jeho autorů. Bohužel se také mnoho věcí nepovedlo a nedá se to opravit, pokud by se nepřekopala velká část hry. Toy Box stáhnutelný na "čítování" je tu prakticky nutnost. Už jen to pak ukazuje, že ne všechny mechaniky hry jsou zdařile zpracované. Pokud máte ale hodně času, tak tomu dejte šanci. Hra má své kouzlo a dost jsem i místy uvažoval, že bych ji umístil na třinácté místo do svého Top RPG seznamu.
Jsem na vážkách, zda jde o nejlepší RPG na Unity Engine (samozřejmě dalece za Disco Elysium), které jsem hrál. Určitě mě bavilo více než Pillars of Eternity či Tyranny. Zase ale mělo horší spád, děj i méně zajímavý svět než Shadowrun: Dragonfall - Director's Cut nebo Torment: Tides of Numenera.
Kde Wotr vyniká než všechny uvedené je prostě ten obří svět se spoustou možností. Byť k těm se zase dostanete většinou jen v rámci nové Mythic Path a tedy i nové hry. Tady už by se dalo i kritizovat, že WotR hráče kvůli některým rozhodnutím i přímo zdržuje. Loadingy jsou všudypřítomné a i s SSD trvají poměrně dlouho. Na druhou stranu možná to byla cena za to, že jsem na své obstaróžní Nvidii 1070 mohl hrát ve 4K. Tak či tak právě k tomu zdržování hráče systémem i mechanikami hry se budu v komentu vracet často.
WotR je neskutečně komplexní hra s hromadou možností ve vývoji postav. Pokud ale nemáte zájem hrát hru desetkrát a pěkně si v tom rochnit, tak se vám levelování všech družníků (kterých můžete mít v aktuální moment i kolem tuctu) bude velmi rychle zajídat. Naštěstí prý jde nějak levelování přednastavit. A tedy někde na internetech najít build nebo jej sám vytvořit a pak jej zadat do hry, aby podle něj družník povyšoval na novou úroveň.
Naopak ovládání Crusade v HoMaM stylu mě téměř vůbec neuráželo. Nebyl to vrchol žánru, ale celkem zábavné to bylo. A zase pojďme ocenit, že RPG má v sobě zabudovanou plně funkční tahovou strategii. Trochu tedy pije krev, že AI spawnuje nové armády daleko ve Vašem zázemí. Ještě jsem vysledoval, že přesně tam, kde máte nejmenší možnost reagovat adekvátní armádou. Ale tak vždy to nějak šlo řešit. Byť občas to bylo tak tak.
Když se ale ještě znovu vrátím k těm zdržujícím mechanikám hry... Na strategické mapě se přesunují nejen Vaše armády, ale i družina Vašeho hrdiny. A té to při cestě na více dní trvá opravdu dlouho. Sledovat modrého jezdce, jak se pomalu šourá po mapě... Velmi rychle se to ohraje a určitě to šlo vymyslet lépe. Bohužel i teleporty je možné stavět až od druhé úrovně pevnosti, což opět trvá strašně dlouho. Samotné tempo hry je občas také unylé. Některé lokace jsou úplně zbytečná vata.
Textů je hodně, byť ne závratně moc. Ale kompletní dabing tu chybí naprosto neskutečně. Mnohé dialogy jsou jen standardní proklikávací trash. Kvalita textu obecně kolísá. Často i u družníků, byť ti toho vzato kol kolem neříkají až tak moc. A jejich osobní příběh a vývoj jejich charakteru je vlastně pravidelně docela krátký. Nejvíce jsem si oblíbil hedonistického Daerana, kterého doporučuji i do "dobré" party. Hodně fajn je i naivní Ember, která však svým přesvědčením může obrátit snad i samotné peklo. Arueshalae jako zástupkyně napraveného hříšníka je také fajn a zvolil jsem ji i pro romanci. Lanna a Woljifa bych volil v dalším sledu (oba jsou ok). Také Regill je se svým "účel světí prostředky" celkem zajímavý. Někam k tomu druhému sledu bych řadil i Ulbriga, z DLC The Last Sarkorians. Jinak už je to slabší, byť přímo mě snad neurážel žádný companion.
V mnoha ohledech je WotR komplexní a obří. Jinde naopak nestíhá. Děj je epický prakticky od první úrovně a nedává téměř smysl, proč je Váš charakter zvolen za velitele páté křížové výpravy proti démonům. Při tom všem se ale kolikrát zapomnělo na popis i mocnějšího vybavení a jeho historie (i po jejich detailním rozkliknutí), kde mají stařičké první dva Baldur's Gate citelně navrch. Tady by si takové epické RPG určitě zasloužilo větší důraz na detail. Také už mohlo být v roce 2021 vyřešeno AI družníků, aby střelci neblokovali vchody Vašim bojovníkům. Ale to je detail.
Měl bych také výhradu k Lawful možnostem, kdy se můj paladin jen horko těžko mohl držet v Lawful Good spektru (opakovaně jsem musel použít Toy Box, abych mu přesvědčení upravil a mohl tak brát další úrovně paladina). Tohle nejsou Lawful možnosti, to jsou možnosti absolutního sociopata. Popravovat ve velkém bez soudu přece není v očích LG Paladina "spravedlnost".
Toy Box si určitě někde stáhněte. Párkrát jsem s jeho pomocí opravoval nějaký bug. Ale hodí se obecně pro boj s mnohými mechanikami hry, které jsou zbytečně restriktivní (například některé timery). Ono i vynalézání mnohých dekretů na strategické mapě je neúměrně a stupidně dlouhé.
Za WotR je ohromné množství práce jeho autorů. Bohužel se také mnoho věcí nepovedlo a nedá se to opravit, pokud by se nepřekopala velká část hry. Toy Box stáhnutelný na "čítování" je tu prakticky nutnost. Už jen to pak ukazuje, že ne všechny mechaniky hry jsou zdařile zpracované. Pokud máte ale hodně času, tak tomu dejte šanci. Hra má své kouzlo a dost jsem i místy uvažoval, že bych ji umístil na třinácté místo do svého Top RPG seznamu.
Pro: Kvantum možností v rámci obří hry, strategická tahovka ve hře, optimalizace pro starší hardware
Proti: Většinou bez dabingu, často unylé tempo hry, mnohé mechaniky vysloveně hráče zdržují, chybí popisky historie mnohých mocných artefaktů, ne vždy funkční AI družníků