Namísto pokračování Unwritten Tales jsem se pustil do prequelu, který mě nějak uvízl "pod čarou" a neměl jsem o něm ani tušení. Ten vychází z původního dílu, co se týče hratelnosti, ovládání, grafiky tak se v něm nezměnilo vůbec nic, což ze hry dělá spíše takový datadisk. Grafika je opět krásná, roztomilá, stejně jako v původním díle funguje zobrazování aktivních míst a postupné ubývání těch co nejsou potřeba.
Změnil se ale tón hry a z víceméně klasického fantasy se spoustou humoru se definitivně stala komediální adventura. Tomu odpovídá i hratelnost, která sází naprosto šílené kombinace... vůbec nemá cenu na něco zkoušet přijít sám. Je to zbytečné. Jednak aktivních míst na obrazovce moc není (a ani těch obrazovek), ty nepotřebné mizí a není moc ani předmětů. Takže ideální postup je projít celou obrazovku, na vše 1-2* kliknout, co jde sebrat vzít a rovnou vyzkoušet na vše co máte v inventáři a zbytek random použít na okolí. Je to v podstatě všechno na všechno, ale hra s tím počítá a já se docela bavil nad šílenými výtvory, postupy a řešeními.
Humor je o něco dětinštější, ale stále jsem se bavil různými odkazy, narážkami a hrdinovým jemným cynismem. Opět tu nechybí 1:1 scéna ze Star Wars (Luke v jeskyni s monstrem), pobavily mě odkazy na Portal (zde dokonce zásadní část hry), Boratovy plavky nebo Purple Tentacly pro adventuristy co vyrůstaly na hrách z 90. let :) Naprosto ultimátní byla vypatlaná, agresivní a odpudivá ekoteroristka Petra, která jakoby z oka vypadla Grétě, jen pár let předtím... že by tvůrci měli věšteckou kouli?
Hratelnost ale kulhá v tom, že s výjimkou jedné kapitoly ve výborné magické věži (nesmyslné schody, živoucí obrazy, vznášející se kytky atd...) se prakticky celá odehrává na jedné ledové planině s pár obrazovkami, což epice příliš nepřidá. Přesto byla hra poměrně dlouhá a přišla i s jedním puzzlem na který jsem musel kouknout do návodu (svoji blbostí).
A příběh? Inu šlo to. Tvůrci vzali potenciálně vtipné postavy z původního dílu a zbytek zahodili. Takže hrdinou je cynický zloděj Nate, opět na útěku před nasranou lovkyní Ma´Zaz. Záporákem je mnohem komičtější Munkus a děj se točí kolem rasy Crittera, který s Natem byl v původní hře. Dovíme se o jejich původu, inteligenci, že náš Critter je tak trošku výjimka a hlavně jak se s Natem seznámili. Zhruba od půlky oba fungují spolu a přepínáte se, občas je potřeba i koordinovaná akce. Finále je výborné... mno a tvůrci se i tak nějak zhruba trefili s návazností (i když z Munkuse se stalo mimino a Critter musel kvůli návaznosti nechat plavat svoji Laylu).
Celkově žádný zázrak, opravdu spíše "datadisk", ale bavil jsem se, příběh ušel, hratelnost byla pořád fajn a zabralo mě to většinu soboty... takže 70%.
Změnil se ale tón hry a z víceméně klasického fantasy se spoustou humoru se definitivně stala komediální adventura. Tomu odpovídá i hratelnost, která sází naprosto šílené kombinace... vůbec nemá cenu na něco zkoušet přijít sám. Je to zbytečné. Jednak aktivních míst na obrazovce moc není (a ani těch obrazovek), ty nepotřebné mizí a není moc ani předmětů. Takže ideální postup je projít celou obrazovku, na vše 1-2* kliknout, co jde sebrat vzít a rovnou vyzkoušet na vše co máte v inventáři a zbytek random použít na okolí. Je to v podstatě všechno na všechno, ale hra s tím počítá a já se docela bavil nad šílenými výtvory, postupy a řešeními.
Humor je o něco dětinštější, ale stále jsem se bavil různými odkazy, narážkami a hrdinovým jemným cynismem. Opět tu nechybí 1:1 scéna ze Star Wars (Luke v jeskyni s monstrem), pobavily mě odkazy na Portal (zde dokonce zásadní část hry), Boratovy plavky nebo Purple Tentacly pro adventuristy co vyrůstaly na hrách z 90. let :) Naprosto ultimátní byla vypatlaná, agresivní a odpudivá ekoteroristka Petra, která jakoby z oka vypadla Grétě, jen pár let předtím... že by tvůrci měli věšteckou kouli?
Hratelnost ale kulhá v tom, že s výjimkou jedné kapitoly ve výborné magické věži (nesmyslné schody, živoucí obrazy, vznášející se kytky atd...) se prakticky celá odehrává na jedné ledové planině s pár obrazovkami, což epice příliš nepřidá. Přesto byla hra poměrně dlouhá a přišla i s jedním puzzlem na který jsem musel kouknout do návodu (svoji blbostí).
A příběh? Inu šlo to. Tvůrci vzali potenciálně vtipné postavy z původního dílu a zbytek zahodili. Takže hrdinou je cynický zloděj Nate, opět na útěku před nasranou lovkyní Ma´Zaz. Záporákem je mnohem komičtější Munkus a děj se točí kolem rasy Crittera, který s Natem byl v původní hře. Dovíme se o jejich původu, inteligenci, že náš Critter je tak trošku výjimka a hlavně jak se s Natem seznámili. Zhruba od půlky oba fungují spolu a přepínáte se, občas je potřeba i koordinovaná akce. Finále je výborné... mno a tvůrci se i tak nějak zhruba trefili s návazností (i když z Munkuse se stalo mimino a Critter musel kvůli návaznosti nechat plavat svoji Laylu).
Celkově žádný zázrak, opravdu spíše "datadisk", ale bavil jsem se, příběh ušel, hratelnost byla pořád fajn a zabralo mě to většinu soboty... takže 70%.
