Pustijou tě z lapáku, někam odvezou, zatáhneš pákou a udělá to BUM. Nevíš kdo jsi, kde jsi, ale na zemi leží páčidlo. Vladik Brutal se s nějakým vysvětlováním moc nepáře. Okolo se sice povalují zelené světlice ukazující jakým směrem se dát, ale přesto zákys střídá zákys. Nejen že jsem nevěděl, jak mám něco vyřešit, ale dost často jsem nevěděl ani co. A když se zadařilo, tak jsem následně musel zjistit, kde vlastně uhodilo. To není kritika, ale pozitivum celé hry. Je veskrze lineární, ale za ručičku nevodí. Odboček do prčic moc není, ale i tak lze na chvilku solidně vykysnout, což je v dnešní době hodně osvěžující pocit. Jenom je otázka, jestli jde o geniální designérský záměr nebo lemplovství autora. Nebo bych měl během hraní přestat s nasáváním?
Všudypřítomné narážky a napodobovačky Half Life nelze přehlédnout. Vzhled lokací, atmosféra a hratelnost však připomíná i další děsuplné akce - Fear, Doom 3, Stalker, Manhunt, Dead Space... Při bližším zkoumání vyleze na povrch nesmyslná stavba a návaznost herního světa, který je ovšem rozmanitý, průchod zábavný od začátku do konce, a to je u stříleček nejdůležitější. Některá místa jsou opravdu skvěle navržena a poskytují prostor pro taktické kejkle.
Hlavním lákadlem pro každého střelmistra je naprosto brutální brokovnice, která drtí všechno živé i na dálku, takže funguje dobře i jako odstřelovačka. Po zásahu zblízka vyšplouchne z každého nešťastníka rudá čalamáda pěkně stékající po obrazovce dolů. Povedené jsou ale všechny zbraně. Každá má svůj význam a najde využití, což také už dnes nebývá moc zvykem.
Inteligence nepřátel je prakticky nulová. Žádné krytí nebo úkroky. Postě jen běží střemhlav vstříc jisté smrti. U (ne)mrtvých příšer a zvěre v pohodě, ale vojáci ze speciálních jednotek působí dost směšně.
Potěšil perfektní technický stav - stabilní fps, žádné bugy, quickload během vteřiny.
Na pár místech zkazí dojem zbytečný respawn.
Vladik Brutal na poli nízko rozpočtových stříleček překvapil a pokud je celá hra skutečně dílem pouze jednoho Ivana, tak ani nechci domýšlet, jaké veledílo mohlo vzniknout, kdyby měl po ruce Ivanů víc. Half-Life 3 mohl mít vypálený rybník!
Všudypřítomné narážky a napodobovačky Half Life nelze přehlédnout. Vzhled lokací, atmosféra a hratelnost však připomíná i další děsuplné akce - Fear, Doom 3, Stalker, Manhunt, Dead Space... Při bližším zkoumání vyleze na povrch nesmyslná stavba a návaznost herního světa, který je ovšem rozmanitý, průchod zábavný od začátku do konce, a to je u stříleček nejdůležitější. Některá místa jsou opravdu skvěle navržena a poskytují prostor pro taktické kejkle.
Hlavním lákadlem pro každého střelmistra je naprosto brutální brokovnice, která drtí všechno živé i na dálku, takže funguje dobře i jako odstřelovačka. Po zásahu zblízka vyšplouchne z každého nešťastníka rudá čalamáda pěkně stékající po obrazovce dolů. Povedené jsou ale všechny zbraně. Každá má svůj význam a najde využití, což také už dnes nebývá moc zvykem.
Inteligence nepřátel je prakticky nulová. Žádné krytí nebo úkroky. Postě jen běží střemhlav vstříc jisté smrti. U (ne)mrtvých příšer a zvěre v pohodě, ale vojáci ze speciálních jednotek působí dost směšně.
Potěšil perfektní technický stav - stabilní fps, žádné bugy, quickload během vteřiny.
Na pár místech zkazí dojem zbytečný respawn.
Vladik Brutal na poli nízko rozpočtových stříleček překvapil a pokud je celá hra skutečně dílem pouze jednoho Ivana, tak ani nechci domýšlet, jaké veledílo mohlo vzniknout, kdyby měl po ruce Ivanů víc. Half-Life 3 mohl mít vypálený rybník!
