Cyberpunk. Všichni, co jsme tady, ten pojem dozajista známe. Jenže kromě prakticky dvou záležitostí jako jsou Deus Ex a Cyberpunk 2077, Vás na druhou dobrou nenapadne, co jiného by v tomto žánru mohlo vládnout. A ejhle, máte tu Technobabylon. Adventuru pro všechny příznivce klasického 2D klikání v dnes velice oblíbeném pixel artovém střihu.
Četl jsem, že Technobabylon má zajímavou minulost. Původně vyšla jako freeware titul rozdělený na tři díly, tedy do klasické trilogie. Jenže Wadjet Eye Games, kteří jsou profíci na 2D pixel art adventury současnosti, pochopili, že tahle hra si zaslouží větší pozornost. A tak ji dali do kupy, troškou poladili a vydali tak, jak ji dnes můžete znát. Za mě osobně super, protože nebýt tohoto, nikdy bych se o ní nedozvěděl a jako freeware titul bych asi hodně bádal, než bych se k ní vůbec dostal.
Přitom by to ale byla hrozná škoda. Což zřejmě pocítili i u Wadjet Eye.
Ti totiž svým očkem šmátralkem přišli na příběh, který si pozornost komunity zaslouží. Technobabylon má totiž super příběh. Příběh, který překračuje příběhy jiných adventur a řadí se díky tomu na pomyslný žebříček těchto her za posledních třeba deset let. A že jsem jich za tu dobu už pár zahrál. Ten příběh nicméně svojí kvalitou překračuje i kvality herních mechanismů, takže musíte přijmout fakt, že Vás těší především to, jak se hra odvíjí na úkor toho, co v ní děláte.
Ono toho totiž po herní stránce není zase tak moc. Jasný, jsou tu klasický kombinace předmětů, pak je tu zajímavý, ale dost nezáživný vstup do virtuální reality - do tranceu, což bych za normálních okolností jakožto fanoušek hudebního žánru ocenil, ale v případě této hry to je spíš k neprospěchu a k přičinění počáteční závislosti. Pak je tu pár miniher, ale nic extra zásadního, no a to je vlastně vše.
I tak je Technobabylon super zážitek. Jeden z těch nejpřednějších, se kterými jsem se za poslední léta v rámci žánru setkal. Sice do adventury nepřidala nic nového, ale zato zase odvyprávěla perfektní příběh. A na to já hodně slyším.
Četl jsem, že Technobabylon má zajímavou minulost. Původně vyšla jako freeware titul rozdělený na tři díly, tedy do klasické trilogie. Jenže Wadjet Eye Games, kteří jsou profíci na 2D pixel art adventury současnosti, pochopili, že tahle hra si zaslouží větší pozornost. A tak ji dali do kupy, troškou poladili a vydali tak, jak ji dnes můžete znát. Za mě osobně super, protože nebýt tohoto, nikdy bych se o ní nedozvěděl a jako freeware titul bych asi hodně bádal, než bych se k ní vůbec dostal.
Přitom by to ale byla hrozná škoda. Což zřejmě pocítili i u Wadjet Eye.
Ti totiž svým očkem šmátralkem přišli na příběh, který si pozornost komunity zaslouží. Technobabylon má totiž super příběh. Příběh, který překračuje příběhy jiných adventur a řadí se díky tomu na pomyslný žebříček těchto her za posledních třeba deset let. A že jsem jich za tu dobu už pár zahrál. Ten příběh nicméně svojí kvalitou překračuje i kvality herních mechanismů, takže musíte přijmout fakt, že Vás těší především to, jak se hra odvíjí na úkor toho, co v ní děláte.
Ono toho totiž po herní stránce není zase tak moc. Jasný, jsou tu klasický kombinace předmětů, pak je tu zajímavý, ale dost nezáživný vstup do virtuální reality - do tranceu, což bych za normálních okolností jakožto fanoušek hudebního žánru ocenil, ale v případě této hry to je spíš k neprospěchu a k přičinění počáteční závislosti. Pak je tu pár miniher, ale nic extra zásadního, no a to je vlastně vše.
I tak je Technobabylon super zážitek. Jeden z těch nejpřednějších, se kterými jsem se za poslední léta v rámci žánru setkal. Sice do adventury nepřidala nic nového, ale zato zase odvyprávěla perfektní příběh. A na to já hodně slyším.
