Crystar mě docela nabažil svojí nádhernou výtvarnou stránkou hry a designu postav. Zkrátka, mi hra na první pohled přišla sympaticky. Její záporné hodnocení jsem viděl, ale přesto jsem si chtěl udělat svůj názor, jak to teda ve finále s hrou je, a jestli je kritika na místě.
The Good: Ačkoliv je Příběh dost klišé, tak nemůžu zapřít určité originální nápady a jeho pojetí. Ve výsledku mě tedy příběh neurazil i když se dá bohužel předpovídat co bude dál, kvůli tomu že hra zbytečně spoileruje, nějaké události dopředu. Postavy, na které hráč narazí nejsou vůbec špatné a jejich dialogy mě vcelku dost bavily a jejich charakter taky. Hub, kde hlavní hrdinka při ukládání hry spí, při pouštění herní hudby má na sobě sluchátka, surfuje po netu, a další takové detaily. Fakt si s tím Japonci pohráli a jde petnout i Hafan, který nejen, že za každé petnutí hlavní hrdinku potěší, ale vás osvobodí od té spirály stereotypu, jakože vážně!
The Bad: Soundtrack, ačkoliv tam nějaké pěkné tóny zazní, nemůžu se zbavit dojmů, že to mohlo být v nějakých případech lepší, přesto to ale není nic, co by mě urazilo a někdy Soundtrack dobře seděl atmosféře, jen mohl být lepší a méně generický. Soubojový systém člověka vystraší hned když do něčeho zabuší... mečem. Nepřátele čekají i na nejtěžší obtížnost kdy do nich hráč mečem pleskne a celkový pocit mi opravdu neseděl, přesto i když to je dost meh, tak když jsem byl v pozdějším levelu a odemknul si nové skilly pro postavy, tak to překvapivě nebylo nejhorší, ale stejně to docela bolelo.
The Ugly: Největší problém hry je stereotypnost, který je naprosto ubíjející. Nestačí, že Dungeony po kterých hráč prochází jsou strašně jednoduše navržené se stejnou Lajnou ale co víc i samotný nepřátele a typy se furt opakují. Hra má jen pár typu nepřátel, které se v každém Dungeonu opakují a mění se jen jejich barvy. Možná za to může rozpočet, to nevím, ale nejhorší na celé hře je prostě stereotyp ta hra může kohokoliv odradit od hrání. Za těch 30 hodin!? jsem furt jen bušil do toho stejného, a chodil skoro po tom stejném, tohle opravdu ne, i když to k celkovému pojetí hry dává smysl, tak je to nezvládnuté a nedotažené.
Pro Masochisty, kteří se rádi ubijí stereotypem asi výborný kousek, pro ty ostatní bych doporučoval se tomu vyvarovat. Něco mi říká, že to mělo být spíše Anime než videohra. Příběh a Témata nejsou moc obvyklé a mnohem lépe by to podle mě fungovalo.
The Good: Ačkoliv je Příběh dost klišé, tak nemůžu zapřít určité originální nápady a jeho pojetí. Ve výsledku mě tedy příběh neurazil i když se dá bohužel předpovídat co bude dál, kvůli tomu že hra zbytečně spoileruje, nějaké události dopředu. Postavy, na které hráč narazí nejsou vůbec špatné a jejich dialogy mě vcelku dost bavily a jejich charakter taky. Hub, kde hlavní hrdinka při ukládání hry spí, při pouštění herní hudby má na sobě sluchátka, surfuje po netu, a další takové detaily. Fakt si s tím Japonci pohráli a jde petnout i Hafan, který nejen, že za každé petnutí hlavní hrdinku potěší, ale vás osvobodí od té spirály stereotypu, jakože vážně!
The Bad: Soundtrack, ačkoliv tam nějaké pěkné tóny zazní, nemůžu se zbavit dojmů, že to mohlo být v nějakých případech lepší, přesto to ale není nic, co by mě urazilo a někdy Soundtrack dobře seděl atmosféře, jen mohl být lepší a méně generický. Soubojový systém člověka vystraší hned když do něčeho zabuší... mečem. Nepřátele čekají i na nejtěžší obtížnost kdy do nich hráč mečem pleskne a celkový pocit mi opravdu neseděl, přesto i když to je dost meh, tak když jsem byl v pozdějším levelu a odemknul si nové skilly pro postavy, tak to překvapivě nebylo nejhorší, ale stejně to docela bolelo.
The Ugly: Největší problém hry je stereotypnost, který je naprosto ubíjející. Nestačí, že Dungeony po kterých hráč prochází jsou strašně jednoduše navržené se stejnou Lajnou ale co víc i samotný nepřátele a typy se furt opakují. Hra má jen pár typu nepřátel, které se v každém Dungeonu opakují a mění se jen jejich barvy. Možná za to může rozpočet, to nevím, ale nejhorší na celé hře je prostě stereotyp ta hra může kohokoliv odradit od hrání. Za těch 30 hodin!? jsem furt jen bušil do toho stejného, a chodil skoro po tom stejném, tohle opravdu ne, i když to k celkovému pojetí hry dává smysl, tak je to nezvládnuté a nedotažené.
Pro Masochisty, kteří se rádi ubijí stereotypem asi výborný kousek, pro ty ostatní bych doporučoval se tomu vyvarovat. Něco mi říká, že to mělo být spíše Anime než videohra. Příběh a Témata nejsou moc obvyklé a mnohem lépe by to podle mě fungovalo.
MadWorld