Half-Life! Když se řekne tento název, v podstatě mi projede mráz po zádech. Těch hodin, těch radostných chvil, které jsem jako puberťák prožil s touto hrou. V té době sem si nedovedl ani představit, že by existovala lepší hra, než HL. Postupem času, si to moc nedokážu představit ani teď.
Hrajete za Morgana Freemana, ehm.. tedy Gordona Freemana, který je zaměstnán jako fyzik v komplexu zvaném Black Mesa. Při vykonání dalšího rutinního testu se ale něco pokazí. A to poměrně dost ošklivě. Systém zkolabuje a vy se ocitáte v jiném vesmíru na pár okamžiků. Když se opět vrátíte, nic není jako dřív. Na naši modrou planetu proniknou mimozemské bytosti a hra začíná.
Hra byla na tehdejší dobu graficky fantastická. Dokonce ani dnes neurazí, ale tohle bych spíš přisuzoval tomu, že jsem pozitivně zaujatý k tomuto titulu. Objektivně řečeno je samozřejmě grafika již zastaralá. Pokud by si chtěl někdo užít hru v modernějším kabátu, má možnost si zahrát remake s příhodným názvem Black Mesa z roku 2020. Zpět ale k HL. Hra nás zavede do několika různých lokací, ať venkovních, tak vnitřních, servíruje nám několik různých nepřátel, spoustu zbraní a čím dál se hrou brodíte, tím víc nastupuje fascinace těmi všemi nápady, které ve Valve vymysleli. Logické hádanky, příběhové zvraty, level design atd. Mezi protivníky najdeme samozřejmě stvůry z vesmíru, zombie doktory a jiné lidi, kteří neměli to štěstí a potkali se s tzv headcrabem, ale i armádní vojáky, kteří přišli zemi bránit a nevěří nikomu a ničemu, takže ani Vám. Průchod hrou není nikdy jednotvárný. Hra se vždy snaží být rozmanitá, ať v level designu, tak v tom ostatním. Když tyto řádky píšu, nemohu uvěřit, že to je 27 let od vydání.
Když už si hráč myslí, že by mohl být u konce, hra jej vyvede z omylu a pošle na planetu XEN. Tady vás čeká trochu odlišný zážitek a mě upřímně tolik nebavil. Nicméně nemohu říct, že by nudil. Jen to zkrátka bylo na Zemi zábavnější.
Nevěřím tomu, že by někdo tento počin neznal a nehrál. Pokud se ale i tak někdo najde, tato hra je kult. Nelze se považovat za herního nadšence, pokud nemám zážitek z Black Mesy. Gordon a záhadný muž s kufříkem, který se vždy objeví, když jej nejméně čekáte je zkratka něco, co mně, jako hráči, z hlavy nikdo nedostane. K původnímu titulu pak vyšlo i několik datadisků, které jsou v mých očích pořád velmi kvalitní. Samozřejmě ale už nedosahují kvalit originálu. Na podobně kvalitní titul jsme si od Valve museli počkat až do konce roku 2004. To už jsme ale zase někde jinde.
Hrajete za Morgana Freemana, ehm.. tedy Gordona Freemana, který je zaměstnán jako fyzik v komplexu zvaném Black Mesa. Při vykonání dalšího rutinního testu se ale něco pokazí. A to poměrně dost ošklivě. Systém zkolabuje a vy se ocitáte v jiném vesmíru na pár okamžiků. Když se opět vrátíte, nic není jako dřív. Na naši modrou planetu proniknou mimozemské bytosti a hra začíná.
Hra byla na tehdejší dobu graficky fantastická. Dokonce ani dnes neurazí, ale tohle bych spíš přisuzoval tomu, že jsem pozitivně zaujatý k tomuto titulu. Objektivně řečeno je samozřejmě grafika již zastaralá. Pokud by si chtěl někdo užít hru v modernějším kabátu, má možnost si zahrát remake s příhodným názvem Black Mesa z roku 2020. Zpět ale k HL. Hra nás zavede do několika různých lokací, ať venkovních, tak vnitřních, servíruje nám několik různých nepřátel, spoustu zbraní a čím dál se hrou brodíte, tím víc nastupuje fascinace těmi všemi nápady, které ve Valve vymysleli. Logické hádanky, příběhové zvraty, level design atd. Mezi protivníky najdeme samozřejmě stvůry z vesmíru, zombie doktory a jiné lidi, kteří neměli to štěstí a potkali se s tzv headcrabem, ale i armádní vojáky, kteří přišli zemi bránit a nevěří nikomu a ničemu, takže ani Vám. Průchod hrou není nikdy jednotvárný. Hra se vždy snaží být rozmanitá, ať v level designu, tak v tom ostatním. Když tyto řádky píšu, nemohu uvěřit, že to je 27 let od vydání.
Když už si hráč myslí, že by mohl být u konce, hra jej vyvede z omylu a pošle na planetu XEN. Tady vás čeká trochu odlišný zážitek a mě upřímně tolik nebavil. Nicméně nemohu říct, že by nudil. Jen to zkrátka bylo na Zemi zábavnější.
Nevěřím tomu, že by někdo tento počin neznal a nehrál. Pokud se ale i tak někdo najde, tato hra je kult. Nelze se považovat za herního nadšence, pokud nemám zážitek z Black Mesy. Gordon a záhadný muž s kufříkem, který se vždy objeví, když jej nejméně čekáte je zkratka něco, co mně, jako hráči, z hlavy nikdo nedostane. K původnímu titulu pak vyšlo i několik datadisků, které jsou v mých očích pořád velmi kvalitní. Samozřejmě ale už nedosahují kvalit originálu. Na podobně kvalitní titul jsme si od Valve museli počkat až do konce roku 2004. To už jsme ale zase někde jinde.
Silent Hill: The Short Message
Pro: Na tehdejší dobu grafika, inovace, zábavnost, gameplay