Tak jsem se k tomu konečně dostal. Jakožto velký fanoušek a veterán tohoto žánru jsem musel a byla to pouze otázka času. První díl byl před tím skoro čtvrtstoletím naprosto senzační, tak jsem byl opravdu zvědavý jak s prequelem poradí novodobí mistři žánru z Mimimi.
Mladý Johník Cooper hned na začátku, to bylo nádherné shledání a chytře udělaný tutoriál a zasvěcení do hry. No a pak se to všechno rozjelo pěkně naplno. Konečně jsem se dozvěděl jak se setkala trojice John, Doc a Kate a stálo to za to. Jednotlivé mise byly každá jiná a každá naplněná i drobnými detaily a možnostmi řešení. Nikdy jsem se nedostal pod hodinu hraní (čistého času), a často se to šplhalo až třeba ke 3 hodinám. Proto nechápu, že v každé misi je nějaký časový limit na zisk odznaku, který je pro mě úplně šibeniční. Jak se kruci dá zvládnout dvouhodinová práce za 15 minut? :) Nové 2 postavy jsou také velmi výrazné a schopnosti mají hodně zajímavé, ono takové použití medvědí pasti od Hectora a zároveň propojení 2 obětí, které umřou najednou vypadá opravdu efektně. Šamanka Isabelle je vskutku jedna z nejzajímavějších postav v rámci Commandos, Desperados a dalších příbuzných her. Nedá se vyhnout srovnání s předchozí hrou od Mimimi: Shadow Tactics: Blades of the Shogun, která byla skvělá, ale v Desperados III je všechno ještě o kousek lepší a vypiplanější. Více detailů, více možností, více emocí. Všech 5 postav se skvěle doplňuje a nikdo nevyčnívá, což se ne každému představiteli dřív podařilo.
Jednotlivé mise jsou dostatečně odlišné, v různých prostředích - ve městě, poušti, močálech, dolech... A i cíle jsou značně variabilní. Lahůdkou jsou ty, kde se nesmí vyvolat poplach, nebo dokonce hrdinové nemají zbraně a musí si poradit důvtipem a pěstmi. Trochu srandovní může být fakt, že mrtvoly se dají schovávat např. do křoví, kde prostě zmizí z mapy. Když ale do takového keříku nesete třeba 20. mrtvolu, tak je to přeci jen malinko nepřirozené.
Každá z map má nakonec i svou další výzvovou variantu, kde tajemný baron rozjíždí jakousi reality show a kde je nutné plnit různě netradiční, nebo dokonce zvrácené úkoly od sponzorů akce. Původní mapa s novými pravidly a často i postavami, které měly v základní hře v daném momentu jiné starosti, to je prostě boží.
Můžu s čistým svědomím sdělit, že tato hra je pro mě po Commandos: Behind Enemy Lines tím nejlepším, co v daném žánru vzniklo. Celých 50 hodin jsem se bavil. Znovudohrání je prakticky zaručeno, protože si musím ještě dodělat pár výzev a především odznaků. Za pár let se budu zas bavit, to je jasné.
Mladý Johník Cooper hned na začátku, to bylo nádherné shledání a chytře udělaný tutoriál a zasvěcení do hry. No a pak se to všechno rozjelo pěkně naplno. Konečně jsem se dozvěděl jak se setkala trojice John, Doc a Kate a stálo to za to. Jednotlivé mise byly každá jiná a každá naplněná i drobnými detaily a možnostmi řešení. Nikdy jsem se nedostal pod hodinu hraní (čistého času), a často se to šplhalo až třeba ke 3 hodinám. Proto nechápu, že v každé misi je nějaký časový limit na zisk odznaku, který je pro mě úplně šibeniční. Jak se kruci dá zvládnout dvouhodinová práce za 15 minut? :) Nové 2 postavy jsou také velmi výrazné a schopnosti mají hodně zajímavé, ono takové použití medvědí pasti od Hectora a zároveň propojení 2 obětí, které umřou najednou vypadá opravdu efektně. Šamanka Isabelle je vskutku jedna z nejzajímavějších postav v rámci Commandos, Desperados a dalších příbuzných her. Nedá se vyhnout srovnání s předchozí hrou od Mimimi: Shadow Tactics: Blades of the Shogun, která byla skvělá, ale v Desperados III je všechno ještě o kousek lepší a vypiplanější. Více detailů, více možností, více emocí. Všech 5 postav se skvěle doplňuje a nikdo nevyčnívá, což se ne každému představiteli dřív podařilo.
Jednotlivé mise jsou dostatečně odlišné, v různých prostředích - ve městě, poušti, močálech, dolech... A i cíle jsou značně variabilní. Lahůdkou jsou ty, kde se nesmí vyvolat poplach, nebo dokonce hrdinové nemají zbraně a musí si poradit důvtipem a pěstmi. Trochu srandovní může být fakt, že mrtvoly se dají schovávat např. do křoví, kde prostě zmizí z mapy. Když ale do takového keříku nesete třeba 20. mrtvolu, tak je to přeci jen malinko nepřirozené.
Každá z map má nakonec i svou další výzvovou variantu, kde tajemný baron rozjíždí jakousi reality show a kde je nutné plnit různě netradiční, nebo dokonce zvrácené úkoly od sponzorů akce. Původní mapa s novými pravidly a často i postavami, které měly v základní hře v daném momentu jiné starosti, to je prostě boží.
Můžu s čistým svědomím sdělit, že tato hra je pro mě po Commandos: Behind Enemy Lines tím nejlepším, co v daném žánru vzniklo. Celých 50 hodin jsem se bavil. Znovudohrání je prakticky zaručeno, protože si musím ještě dodělat pár výzev a především odznaků. Za pár let se budu zas bavit, to je jasné.
Sniper Elite III
Pro: skvělá práce s prostředím, postavy jsou všechny stejně užitečné, hraní odsýpá a zároveň trvá desítky hodin, senzační zhodnocení každé mise
Proti: keře jsou bezedné, nepřátelé se občas nepodívají tam, kde by mohl někdo být schovaný