Noční můra speedrunnerů, oáza pro lidi unavené a přehlcené dnešním hektickým stylem života a kanonádou podávaných informací, a dle mého velmi zajímavý a povedený experiment, který vás donutí zpomalit a vážit si malých úspěchů a radostí. Není zde žádoucí (ani možné) splnit vše během hodiny ani dne; právě naopak vás hra odměňuje za trpělivost a pečlivost; za to, že si dáte načas a prozkoumáte každý roh, že se zastavíte a zvednete ten malý zdánlivě bezvýznamný kamínek v cestě, že si necháte hlavního hrdinu v klidu malovat nebo číst, nebo že si počkáte, až vám doslova vyroste mech před očima. A možná budu už zase v menšině, ale mě to všechno prostě přišlo moc pěkné. Vždycky jsem se těšila, až zase na půl hodinky tuto pohádku zapnu a podívám se do další chodby, kde jsem ještě nebyla, nebo se vrátím na známé místo, kde se třeba přes noc něco změnilo. Dohráno přesně za 50 dní, ale nenudila jsem se ani jeden.