Pokračování, ve své době rozhodně nadčasovĕ zpracované střílečky s nevídaným bullet time modem, Max Payne mě dlouho míjelo a dostal jsem se k němu až po více než 20-ti letech od dohrání dílu prvního. I tentokrát se policejní detektiv s tragickou minulostí vydává do ulic New Yorku s touho vyčistit podsvětí a zapomenout na smrt rodiny. Není na to sám, později se k němu stará známá Mona Sax z předchozího dílu, bývalá to tanečnice ze strip klubu, ze které se stala asasínka a za kterou i malou část hry odehrajete.

V podstatě se pokračuje v osvědčeně zavedené kvalitě jedničky – což znamená slušný příběh s temnou atmosférou a výborné hudební podbarvení, samozřejmě nesmí chybět působivě krvavé fatalitky. Bullet time doznal vylepšení, kdy se dá spustit mód ve kterém Max dramaticky zatančí kolem dokola s vytasenými kvéry.

Za mě spojenost, návrat do světa mstícího se přízraku se povedl, jen ten rozsah mohl být větší, za pár hodin jsem to prosvištěl jako nic. Samozřejmě v rámci objektivity je třeba přiznat, že grafika už je dneska trochu úsměvná, ale hra táhne a baví, takže doufám, že  čas dovolí v brzké době i trojku – tady rozhodně zase nadprůměr – 85 %