Half-Life. Jinými slovy jedna z nejpovedenějších FPS her vůbec. Musím se přiznat, že mi trvalo dlouhou dobu se k této hře dostat. Stalo se tak začátkem roku 2007, kdy jsem začal hrát Counter-Strike a začal jsem se zajímat o původ této hry a jeho předchůdce, přičemž jsem narazil na HL, o který jsem se už tehdy zajímal. Všechno to ale začalo až nákupem Steamu i s touto hrou a musím říct, že jsem opravdu neprohloupil.

Opravdu jedna z nejpovedenějších singleplayerových her. Ponurá, napínavá atmosféra od začátku až do konce, spousta lekacích scén, dokonale propracované levely, skriptované scény ... Největším žážitkem je bezpochyb první "mise" v elektrickém vlaku, kterým projíždíte skrz některá místa v Black Mesa a do toho vám kecá průvodce. Jakmile dojedete na místo, už to jede. Rezonanční kaskáda a poté zběsilý útěk z prostor laboratoří do okolí, následně do podzemí, teleportace na Xen a oddělaní finálního bosse.

Dohrát hru mi trvalo téměř na minutu přesně 10 hodin. Po celých těchto 10 hodin jsem se nesmírně bavil a zároveň bál. Během hry jsem potkal několik osob, které mi chtěly pomoci i uškodit, nicméně každá z nich byla něčím zajímavá, tajemná. Ne jednou jsem musel řešit, jakým způsobem se dostanu tam a tam, jak zabiju toho, anž by mi ubral. Při hraní HL dostaly mé mozkové buňky zabrat více, než po vyčerpávajícím 8 hodinovém sezení ve škole. A ten smíšený pocit po hře, kdy jsem se pomalu bál jít na záchod, aby na mě náhodou neskočil headcrab, ten je nepopsatelný.

Half-Life, i přes své stáří, je rozhodně jedna z nejlepších her, které jsem kdy hrál a rád se k ní vracím. Nemohu opomenout ani zábavný multiplayer, což je vlastně rychlý (doslova) deathmatch, ale zabaví na nějakou dobu. Rozhodoval jsem se mezi 95% a 100% hodnocením, nakonec dávám 95% kvůli pár nedodělávkám, které zminovat nebudu, jelikož jsou nenápadné a nepřínosné pro nového hráče. Přsto - výborná hra!

Ti, kteří ještě nehráli, by to měli bleskurychle napravit. Nemohu jinak než doporučit!