Pro mě velice příjemné překvapení, přitom Dark Messiah vlastně přinesl "jen" přesně to, co se od něj čekalo. Možná ta kombinace RPG a FPS není tak světoborná, protože se spíš jedná o trošku sofistikovanější FPS s pár RPG prvky. Chodíte po světě M&M, objevujete, sbíráte, ničíte, vylepšujete se - na tomto poli žádná revoluce, ovšem hratelnost je skvostná. Souboje jsou výborné od počátku do konce, zprvu mi daly zabrat i dva základní vojáci, když jsem je chtěl na férovku usekat mečem ve stylu Barbar (C)onan, ale později člověk objeví mnohem více efektivnějších a zábavnějších způsobů, jak zabíjet. Od využívání fyziky, přes zkopávání, kouzlení až po moje nejoblíbenější headshotování s lukem s neomezeným počtem šípů ala Legolas.

Grafika byla, ruku v ruce s designem levelů, nádherná, i dnes po 3 letech budu raději preferovat dynamické HDR efekty, nad sebeblýskavějšími a sebeostrejšími, ovšem stále pouze statickými levely v novějších hrách. Herní svět je tak velice vtahující a atmosferický, z měst dýchá středověk, kobky jsou temné a u Orků na skalách sálá slunce skoro až z monitoru ven.

Předměty možná zprostředkovávají variabilní hraní, ale myslím, že hra měla hráče více nutit k jejich používání, protože stačí pořádný luk a hru jsem dohrál s 35 flaškami many, desítkami různých svitků, lektvarů, hub a já nevím čeho všeho ještě, aniž bych to kdykoliv potřeboval. Zvlášť mi není jasné, kde jsem mohl uplatnit ten "stealth" postup, ale to už mi ani moc nevadí, Dark Messiah byl prvotřídní zážitek.