Gothic 2, můj osobní favorit na poli fantasy RPG, si mě zcela dokonale získal nejen svojí naprosto dokonalou atmosférou, ale hlavně také tím, že se opravdu jedná o Role Playing Game, a to nikoliv pouze tím, že se herní postava s postupujícím časem zdokonaluje v určitých schopnostech, ale právě tím, co žánr RPG původně definuje: hráč sám se stává nedílnou součástí nejen příběhu, ale i celého herního světa - což je pro mne velice vzácná záležitost.
U žádné jiné hry jsem se nedokázal tolik vcítit do herního světa, opravdu žít životem hlavního hrdiny a nadšeně plnit všechny herní úkoly, které mi byly předloženy. Sice netuším jak se to Pyranha bytes povedlo, ale zaslouží si za to můj hluboký obdiv.
Na danou dobu atraktivní grafika, přiměřeně rozlehlý volně přístupný svět, spousta postav, úkolů (které nepůsobí jako by byly do hry násilně zakomponovány, jen aby se zvýšila herní doba), krásná hudba a skvělý dabing... mohl bych pokračovat nejspíš velmi dlouho.
Hra má i svoje chyby, to samozřejmě ano. Snad nejkritizovanější na celé hře je soubojový systém, který zpočátku působí opravdu debi*ně. Sám jsem kvůli němu hru poprvé pouze znechuceně odinstaloval. Ale když jsem se ke hře později vrátil a dal si tu nemalou práci a na systém soubojů si zvykl, byl jsem najednou nadšen. Nejenže procházel vývojem můj herní avatar, ale výrazný způsobem i já sám. A z hlavní chyby se nějakým záhadným způsobem stalo obrovské plus...
Síla Gothicu 2 se navíc skrývá i v postupné změně herního světa - přestože se tedy pohybujete stále v rámci jednoho ostrova, i po několika desítkách hodin hraní se budete nadšeně vracet na již navštívená místa, která najednou nabídnou nový quest, postavu etc.
Gothic jednoduše doporučuji každému.