Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Petr Zeman • 42 let • plánovač výroby • Zlín (ČR - kraj Zlínský)

Komentář

Přejít na komentáře

Dreamfall: The Longest Journey

  • PC 85
Hm. Tak nevím, po dohrání této hry jsou moje pocity vcelku smíšené. Takže postupně.

První věcí, která mne zarazila, bylo ovládání. Stálo mne hodně přenastavování v nastavení, abych konečně našel takové, kdy mi hra půjde ovládat. S tím je také propojeno označování aktivních částí prostředí. Hra nabízí pod pravým tlačítkem myši pomůcku, kdy kolem sebe otáčíte svislou čárou "pohledu", která automaticky zvýrazňuje veškeré aktivní předměty. ALE - vzhledem k tomu, že toto "oko" představuje svislý pruh od shora dolů, měl jsem alespoň já osobně obrovský problém označit jeden ze dvou předmětů, které se nacházely v jedné rovině nad sebou. V některých momentech to pro mne bylo skoro nemožné, což ve chvíli, kdy to tvoří jedinou cestu, jak jít dál, není vůbec dobré.

Zpočátku mi také připadalo jako špatný nápad ono (někdy dost časté) přeskakování mezi hratelnými postavami - chvíli hrajete za jednu, chvíli za druhou a když se jednu chvíli dvě z nich potkají a vy vybíráte cesty hovoru za obě, působí to dost šíleně. Postupem času se mi to začalo líbit - hra si tak udržuje klasický knižní "kapitolový" systém pro zvýšení napětí a dostáváte tak náhled na příběh ze značně protichůdných pohledů - je celkem zajímavé okomentovat se třemi různými postavami tentýž objekt a vidět, jak na něj která strana reaguje. Než si na to však zvyknete, působí to dost divně.

Za velký plus hry bych označil prostředí a procházení starými "známými" místy. Dreamfall se odehrává cca 10 let po svém předchůdci a je úžasné sledovat, jak se za tak relativně krátkou dobu proměnily jak oba světy, tak některé dřive poznané charaktery. Celá atmosféra na mne ve výsledku působila tak nějak temněji, pesimičtěji - po spíše pohádkovějším prvním díle působí Dreamfall spíše blíže našemu "reálnému světu".

Mám jisté pochybnosti, jestli bych hru ještě měl nazývat adventurou - i když pokud ne, pak opravdu nevím čím jiným ;-) - ono totiž nějaké řešení hádanek je spíše osekané na minimum a hra působí spíše jako film, kde většinu času strávíte procházením lokacemi a povídáním s postavami. Tento fakt však vidím jako jednoznačné plus, protože hra svižně odsýpá, příběh se rozvíjí a zápletka člověka slušně pohlcuje. Spousta situací vyznívá vtipně sama o sobě (většinou díky komentářům herních postav), spousta v porovnání s předchozím dílem - takže bych před hraním určitě doporučil nejprve si projít původní The Longest Journey. Atmosféře "návratu domů" také napomáhá znovu se objevení Vrány, byť bych jej raději ve hře potkal mnohem dřív.

Ona věc, co na mne působí nejvíce rozpačitě je však příběh nebo přesněji jeho vyvrcholení. Celou hru vás táhne kupředu, odhaluje překvapivé kličky až v závěru "končí" nějak neuzavřeně, jakoby někdo knížce před vydáním odstranil posledních pár kapitol. Dokážu přenést přes srdce, když hra skončí špatně, ale když neskončí nijak? Celou dobu jsem byl přesvědčen o tom, že hru ohodnotím devadesáti procenty, protože se hraje opravdu lehce, svižně, uspokojivě. Ale za ten "závěr" prostě alespoň těch 5% strhnout musím - ne-li víc. TLJ působí jako uzavřený příběh, Dreamfall ne. Připomíná mi to, jak na mne působila "trilogie" Matrix. Ať si o něm autoři říkali, co chtěli, stejně nevěřím tomu, že to měla být trilogie od počátku. První díl působí uzavřeně, druhý a třetí jako nastavovaná kaše na rýžování peněz. Podobně na mne ve srovnání s TLJ působí Dreamfall, až na to, že si až k samotnému závěru budete celé hraní dobře užívat. Proto ty smíšené pocity.

Závěrem - pokud hledáte slušnou zábavu, která není přehnaně složitá, svět TLJ se vám nejspíš zalíbí. Pokud s tímto světem nemáte žádné zkušenosti, určitě přednostně sáhněte po prvním dílu. Nejen, že jsem z něj měl ke konci lepší pocit (a vhledem k tomu, že jsem jej dohrál cca před dvěma týdny není to jen nostalgické prohlášení), ale znalost jeho reálií výrazně zvýší zážitek z druhého dílu. Pokud jste TLJ už hráli, druhý díl vás nejspíš také uspokojí. Hraje se hodně podobně, dokáže podobně uspokojit, je jen trochu modernější - jak co se týče 3D, grafiky, ovládání či vyznění příběhu, kde si nechává slušná zadní vrata pro následující pokračování.

Pro: Výtečná hudba, zajímavý návrat "domů", dravý příběh, stále slušný humor.

Proti: Drobné problémy s ovládáním, neukončený závěr příběhu, malá přítomnost Vrány.

+28